New York obdaroval svět různými odnožemi jazzu a rocku, v sedmdesátých letech se tu zrodily dokonce tři zásadní hudební styly najednou – punk, disco a hip hop. Pokud jste již poznali všechny newyorské pamětihodnosti a nakoupili vše, co jste více (i méně) potřebovali, vypravte se s námi na třídenní znaleckou vycházku městem, která vám jej ukáže v atmosféře umělé mlhy a svitu reflektorů.
New York je městem s velkým M, totiž světovou megapolí, kde spatříte nebo zažijete něco zajímavého doslova na každém centimetru. Co se týká Newyorčanů, je to hemžící se panoptikum pitoreskních postav a postaviček různých národností, vyznání i pohlaví, o kterých platí, že jakmile Velké jablko opouštíte, rázem vám začnou chybět. Navíc je New York nekorunovaným královstvím hudby a stylu. O městě se občas tvrdívá, že je světovým místem číslo jedna pro živou hudbu. Během roku tam lze navštívit vyšší desítky tisíc koncertů a hudebních show. To je více než kdekoli jinde v poznaném vesmíru.
V New Yorku započali svou kariéru světoví top umělci – od Michaela Jacksona, Madonny, Debbie Harry a Elly Fitzgerald až po Boba Dylana, Lou Reeda, Ramones, Jay-Z nebo Run DMC. V odrazu newyorských mrakodrapů rozkvetl hip hop, disco, punk a new wave, utvářel se tu jazz, blues i folk. Bájné sály jako Carnegie Hall, Apollo Theatre a Radio City Music Hall patří k posvátným poutním místům milovníků hudby z celého světa. Jak zpívá David Bowie v Jean Genie: New York’s a go-go and everything tastes nice… Zde je návod fanatického nadšence do popkultury, jak bohatou hudební historii města nasát během třídenního itineráře.
1. den
Dolní Manhattan
Když jsem zkraje devadesátek pobýval na Lower East Side, byla to ještě poměrně vyhrocená část města, která žila z punkového dědictví a taky se již ohýbala pod zvuky dobového „gangsta rapu“. Dnes si tu garsonku místo tehdejších čtyř stovek pronajmete za čtyři tisíce dolarů a ještě budete rádi. Řada slavných dobových landmarků je již pryč, ale v rámci naší konceptuální procházky městem se stejně vyplatí je nalézt a nasávat skrze ně magický tep města.
Trash and Vaudeville
Nepoženu vás na provařenou Bowery, do „rodiště punku“, tedy zejména na adresu někdejšího slavného klubu CBGB (315 Bowery), kde dnes po desetileté epizodě s butikem značky John Varvatos sídlí umělecká galerie. Raději se vypravme o pár bloků dál, do ulice St. Mark’s Place. Trash and Vaudeville (č. p. 4) je legendární obchůdek, který svého času šatil kapely Ramones, Blondie, Iggyho Popa a Joan Jett. V přízemí zde Andy Warhol domluvil první koncert kapele Velvet Underground a během sedmdesátých let tu pravidelné happeningy provozovala Yoko Ono. I dnes zde zakoupíte limitovanou výstřední módu, a to za ceny na Manhattan překvapivě slušné.
Holiday Cocktail Lounge
Na St. Mark’s Place rovněž sídlí slavný bar Holiday Cocktail Lounge (č. p. 75), který podle všeho inspiroval pravidelnou návštěvnici Madonnu k sepsání jednoho z jejích prvních hitů – Holiday. Podnik založený v roce 1835 pořád existuje a vy si zde objednejte tradiční Danny’s Disco Fries, totiž domácí hranolky přelité sýrovou omáčkou s kuřecím gravy, ať se dostanete do ráže. A když už jsme v této ulici – na adrese 35 St. Mark’s Place zkraje devadesátek bydleli členové skupiny Deee-Lite, autoři slavné taneční pecky Groove is in the Heart… 
Gaslight Café
Překročme tepnu Broadway linoucí se napříč celým Manhattanem a octněme se v západní části jižního Manhattanu, přesněji v proslulé Greenwich Village. Malebná bohémská čtvrť plná zeleně, předražených řemeslných obchodů a top restaurací kdysi bývala doménou chudých beatniků a hippies. Podnik Gaslight Café (116 MacDougal Street) patřil mezi beatnické mekky, tamější čtení poezie inspirovalo k první tvorbě Boba Dylana a v běhu let tu měli svá raná vystoupení takové hvězdy jako právě Dylan, Richie Havens, Jose Feliciano, Jimi Hendrix, Eric Clapton a Joni Mitchell si zde střihla svou newyorskou premiéru. Dnes na této adrese můžete jen zavzpomínat a udělat si oldschoolové tetování. 
Café Wha?
Doslova přes ulici, na druhém rohu od někdejšího Gaslight Café, sídlí již od padesátých let Café Wha? (115 MacDougal Street). Zvenčí poněkud omšelý podnik platí za newyorskou kulturní instituci. V tamějším „house bandu“ začínal Bob Dylan, ale i Jimi Hendrix, kterého zde poprvé objevili členové britské skupiny Animals a vyslali jej navěky se proslavit do Londýna. V Café Wha? se uplatnil také mladičký Bruce Springsteen a vyjma hudebních hvězd zde svá první vystoupení zažili slavní standupisté jako Lenny Bruce, Richard Pryor, Joan Rivers, ale i Woody Allen. V téže ulici si také zaskočte na aperitivo do Caffé Dante (79 MacDougal Street), kam na něj pravidelně chodívali Patti Smith, Bob Dylan nebo fotograf Robert Mapplethorpe. 
Blue Note
Blue Note není jen jazzovým klubem a slavným vydavatelstvím, je to globální brand, který je synonymem pro celý žánr. V památném newyorském místě napřesrok vypuknou oslavy pětaosmdesátin, ale stačí se podívat na listopadový program, který dokládá, že v Blue Note (131 West 3rd Street) drží pořád tempo s dobou – hostí tu například kytarového virtuóza Johna Scofielda, anebo hiphopového experimentátora s přízviskem Coutious Clay. Klub je zvenčí snadno rozeznatelný podle obřího piana nad vchodem. Pokud se sem vypravíte na koncert a budete mít před začátkem čas, hned za rohem je nenápadné basketbalové hřiště, kde místní borci předvádějí instagramovatelná kouzla.
——————————————
2. den
Chelsea a Midtown
Times Square je pupkem Manhattanu, neony ozářeným symbolem mezi mrakodrapy, a místní jím tradičně opovrhují, ale nějakým způsobem tu vždycky skončíte, ať už se vám to líbí, nebo ne. Obzvlášť pokud míříte za broadwayskými muzikály. V okolí se vyjma obřích muzikálových produkcí vyskytuje také řada dalších pamětihodností, které by neměly uniknout oku hudbymilovného fanouška.
Max’s Kansas City
Když už jsem vynechal pouť ke klubu CBGB, nemohu opomenout jiný oblíbený spot druhé poloviny sedmdesátých let. Někdejší podnik Max’s Kansas City (213 Park Avenue South) sídlil v dohledu náměstí Union Square, kde si lze dát pohov na lavičce a kochat se pohledy na lidský roj a na okolní budovy, například na Decker Building, kde sídlila Warholova slavná Factory (33 Union Square). Právě Andy Warhol se svou družinou v klubu a restaurantu Max’s Kansas City trávil značnou část volného času. Seznam kapel, které zde koncertovaly, by dokázal zaplnit všechny stránky tohoto vydání. Dodejme jen, že tu bylo možné běžně natrefit na Micka Jaggera, Iggyho Popa, členy New York Dolls, a za barem skotačila Debbie Harry z Blondie.
Danceteria
Směrem k Times Square natrefíte na místo, kde býval taneční klub Danceteria (20 West 21st Street). Platí za jedno z míst, které definovalo noční život v New Yorku osmdesátých let – ta byla podle hédonistických pamětníků v tomto městě stejně vrcholná. V Danceterii uspořádala svůj první koncert Madonna, svá první vystoupení ve městě zde odehrála i řada britských dobových kapel jako Duran Duran, Spandau Ballet, New Order nebo The Smiths. K pravidelným návštěvníkům se také řadila Cyndi Lauper, B-52s, ale i umělci jako Basquiat a Keith Haring. 
Studio 54
Existuje snad známější klub než tento? Pravidelný návštěvník Andy Warhol tuto dobovou laboratoř hříchu počastoval přídomkem New Society. Ta se skládala z třaskavého mixu newyorských výstředníků a postaviček, bohatců a hollywoodských celebrit, které se pod taktovkou erbovního dýdžeje Larry Levana svíjely v oparech umělé mlhy a diskokoulí, často za výrazného přispění kokainového psaníčka či tenkrát populárního afrodiziaka zvaného Poppers. O hédonismu ve Studiu 54 (254 West 54th Street) vzniklo několik filmů a tisíce popkulturních odkazů, přechod do druhé poloviny osmdesátých let ale klubu právě nevyšel a po zatčení spolumajitele za daňové úniky prostor hibernoval. Dnes slavnou adresu obývá divadelní společnost, ale pokud budete mít chvilku, zaskočte Studio 54 poctít, navíc se nalézá v poměrně klidné ulici, a to na bláznivém Manhattanu jistě uvítáte. 
Brill Building
Přímo na Broadwayi, cestou od Central Parku k Times Square, vklíněná mezi luxusní hotely, se skrývá budova, kde se dříve rodila populární hudba. Sedmnáctipatrový věžák Brill Building (1619 Broadway) býval domovem stovek hudebních producentů a interpretů naráz – v každém patře byla napěchována studia jedno vedle druhého a chrlila největší hity 40. až 60. let. Kanceláře zde obývali mimo jiné Benny Goodman, Glenn Miller, Phil Spector, Carole King, Paul Simon, Burt Bacharach nebo Neil Diamond.
———————————
3. den
Uptown a Bronx
New York je obří a většina návštěvníků jej redukuje na courání po Manhattanu. To je ovšem velká škoda. Vyjma hipsterského Brooklynu se nejenom milovníkům hudby vyplatí zajet například do Bronxu. Navzdory mnoha mýtům je to dnes kouzelná čtvrť, kde si v určitých částech připadnete jako na Vinohradech, a pro milovníky hip hopu je to naprostý ráj. 
Apollo Theatre
Než vyrazíme do Bronxu, zastavme se v horní části Manhattanu, tedy Harlemu. Právě tato oblast se považuje za domov černošské hudby. A její skutečnou mekkou je Apollo Theatre (West 125th Street). Expresními metrolinkami 3 a 4 (vynechávají řadu zastávek) jste u Apolla na Stopětadvacáté ulici z centra za čtvrt hodiny. Jaký je skutečný význam Apollo Theatre pro světovou pop-music, zjistíte nejlépe z několik let starého vydařeného dokumentu na HBO. Ve svatostánku ze třicátých let pravidelně vystupovali James Brown, Aretha Franklin, Stevie Wonder nebo Lauryn Hill. Michael Jackson zde v roce 2002 uspořádal své poslední živé vystoupení. Ve zdejším sále se doslova psala historie black music. A mimochodem, Stopětadvacátá ulice je také nečekaně úžasným „shopping districtem“, obzvlášť pokud vás zajímají ohromné slevy. 
Murál Billa Bojangles Robinsona
Čtvrť Harlem historicky proslula i svými murály. Patří k nim taky krásný výtvor zobrazující patrně nejslavnějšího tanečníka stepu Billa Bojangles Robinsona. Nalézá se v poklidné uličce u dětského hřiště, poblíž mostu mířícího přes Harlem River na Bronx (269 West 150th Street). Na zemi před malbou jsou načrtnuty i stepařské kroky pro ty, kteří chtějí zahnat dlouhou chvíli. Obří tyrkysový murál s Bojanglesem byl nedávno obnoven, a tak jej rozhodně nelze minout.
Rodiště hip hopu
Když jsem se během letošního raného podzimu vypravil do pomyslného rodiště hip hopu v Bronxu, očekával jsem na místě davy turistů. Nebyl tam žádný takový zbloudilec, mezi tamními „paneláky“ jsem spatřil jen shluky vyloženě přátelských místňáckých partiček a jejich hlasitých beatů. Na kýžené adrese (1520 Sedgwick Avenue) se vyskytuje obyčejný věžák z šedesátých let, v jehož společných útrobách DJ Kool Herc v srpnu roku 1973 uspořádal první akci kombinující dýdžejské scratche a rap. Mezi diváky se tenkrát údajně tísnily i budoucí legendy žánru jako Afrika Bambataa, Grandmaster Flash nebo KRS-One. Stačí od „rodiště“ popojít pár metrů k Harlem River a zabloudíte do malebných zákoutí, která připomenou vše, jen ne mrakodrapový New York. 
Tip na výlet: Rockaway Beach
Je mi zřejmé, že pláž není úplně ideálním tipem pro následujících několik měsíců. Ale výlet k Rockaway Beach, o níž punkoví Ramones složili slavnou stejnojmennou vypalovačku, zahrnuje unikátní mořské výhledy na panoramata Manhattanu i Jersey, Sochu svobody, ale i Brooklyn včetně Coney Islandu se slavným ruským kolem – to vše jen za pár dolarů lodí z dolního Manhattanu. Ve slunných měsících tu zažijete učiněnou Kalifornii včetně neustále hvízdajících plavčíků, surfařů, týpků na vintage kolech typu cruiser (nyní již spíše v elektrovariacícch) a všemožných plážových hustlerů. 
