Album inspirované vesmírem patří v abstraktní elektronické tvorbě k žánrovým standardům. S obdobně stylizovanými obálkami vyšla již řada děl ryze ambientních, stejně tak pulzních, sršných, a své k tématu řekli i hlukoví mistři jako Aube nebo Merzbow. Je až s podivem, kterak autoři ze zázemí natolik odlišných vnímají okolní vesmír v paletách a tóninách tak podobných. I Fenneszovu novinku Seven Stars provází tradičně pojatá obálka, důvěrně známá průvodní nálada a nechybí ani zřejmě již neodmyslitelné rozmáchlé zvukové plochy.
Hranice tradičního traktátu na téma vesmír však EP naštěstí přesahuje. Fennesz na něm představuje čtyři novinky, které, byť ve verzích zcela odlišných, budou návštěvníkům koncertů povědomé. Liminal osciluje mezi abstraktní a písňovou formou, bicími oživená titulní skladba pluje až k postrockovým břehům, Shift je pak variací na tradiční téma „rozvíjení zvukové plochy“.
I natolik rozmanitý materiál přesto působí jako jednolitý celek. Stejně jako na předchozích hudebníkových dílech, i tentokrát kompozice rezonují mezi abstraktními tvary a až popovými melodiemi, a i zde jsou vybroušeny do typicky fenneszovsky dokonalých tvarů.
Řetězcem odkazů a přirovnání by bylo možné novinku zasadit do kontextu předchozí hudebníkovy tvorby. Seven Stars ale její estetiku nijak neposouvá, nerozvíjí. EP tedy připomíná všetečnou otázku, zda v žánru laptop elektroniky ještě lze přijít s něčím objevným či revolučním.
Fennesz: Seven Stars
Vydavatel: Touch, 2011
Hodnocení: 70 %
O autorovi| Petr Frinta, Autor je spolupracovníkem redakce
