Navíc je postupem času stále jistější, že neznámý zločinec zná i Batmanovu civilní tvář miliardáře Bruce Waynea.
Oproti dalším Loebovým batmanovkám Dlouhý Halloween a Temné vítězství, které sice u nás vyšly později, ale jejich originály Tichu předcházejí, scenárista vyměnil grafika. Temně expresivního Tima Salea nahradil uznávaný Jim Lee, a právě od této změny se odvíjejí největší rozdíly mezi jednotlivými grafickými alby.
Zatímco Saleovy výjevy jsou velkorysé, mnohdy opouštějí hranice sekvenčního vyprávění a spíše se blíží kresbě, Leeův styl je o poznání tradičnější. Jednotlivé viněty jsou ponejvíce sázeny geometricky, Lee také mnohem častěji využívá vizualizovaných citoslovcí, tedy klišé původních komiksů, kterým se moderní tvůrci spíše vyhýbají.
Nicméně to vše má uvodit jasné sdělení: tohle je poctivý Batman vracející se k samým kořenům superhrdinských komiksů. Ostatně jednotlivé sešity vycházely měsíc co měsíc, tak jako v dřevních dobách komiksové časopisy. Tento způsob kladl ohromnou zátěž především na kreslíře, výsledek je však skutečně působivý. Na druhé straně, milovníci Saleova stylu mohou Ticho považovat za jistý krok zpět.
Tvůrčí spojení Loeba a Leeho však je dostatečně silné. Loebův styl plný flashbacků a vnitřních monologů, stejně jako smrtící akční scény, v nichž Batman bojuje se svými známými nepřáteli (Joker, Riddler, v nečekané roli i Superman) Lee ilustruje s dostatečnou expresivitou a pompou, zvláště důmyslná je práce s flashbacky.
Nový Batman a Spider-Man: první trailery na očekávané filmy
Komiksový fanda tak musí být spokojen, stejně jako milovník detektivky, který se dočká vskutku nečekané pointy. Znovu se tak potvrzuje, že dobře napsaný a nakreslený Batman nemůže zklamat, byť je právě Netopýří muž ze všech superhrdinů vlastně ten nejméně „super“. Ale o to atraktivnější vždy bude.
