Tam se Chester Bennington a spol. cítí doma, tam si je skupina nejvíce jistá v kramflecích. Album současně stejně tak jako na předchozích nahrávkách ukazuje hranice tvůrčího procesu a talentu Linkin Park, které jí zřejmě definitivně uzavírají bránu do první ligy.
Přitom nad Living Things není nutné apriori ohrnovat nos. I přes návrat ke kořenům si kapela zachovala chuť k jemnému elektronickému občerstvení a novátorství, na kterých se bezpochyby podepsal i staronový producent Rick Rubin (ten, který produkoval i jejich „experimentální“ desky). Vrátil se mocný zvuk kytar, který dobře vynikne ve skladbách In My Remains či Victimized (ty lze označit za klasické hity Linkin Park). Stejně i stavba a aranže skladeb budou u fanoušků skupiny rezonovat čímsi důvěrně známým. I tak však není příliš nad čím jásat.
Albu bohužel v porovnání s Meteorou nebo debutem Hybrid Theory chybí jiskra, kouzlo, mladistvý elán a svěžest, jež před deseti lety vyšouply Britney Spears z čela hitparád. A není tu tak jednoznačná pecka, jakou byla na Hybrid Theory skladba Crawling. Proto album bude v diskografii Linkin Park patřit spíše do zadních pozic.
Iva Milerová: Nejprodávanějším artiklem je Karel Gott
Image kapely pro masy alternativců v mezích normy zůstává, přesto však Linkin Park věnujme krátký potlesk přinejmenším za sympatickou snahu neustrnout na jednom místě (byť je to momentálně výhodné) a pokusit se alespoň o drobný vývoj.
