Dirigent světového formátu, propagátor české hudby, precizní, neúnavný a zcela oddaný mistr hudební interpretace. Takový byl šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek. V posledních letech se úzkostlivě staral o dobrý zvuk nejznámějšího tuzemského orchestru a přivedl ho opět na výsluní. V noci 31. května zemřel ve věku 71 let po dlouhé těžké nemoci.
Dirigent Jiří Bělohlávek odešel symbolicky v době vrcholícího festivalu Pražské jaro, jehož byl dlouholetým prezidentem. V čele českých filharmoniků stál poslední čtyři sezony. S orchestrem ale spolupracoval už od roku 1973. Poslední společná léta nicméně pro ně byla ta nejlepší a je škoda, že trvala tak krátce.
Sám Bělohlávek s oblibou říkával, že je pojí duchovní vztah. „Nestačí, aby hudba zněla dobře, virtuosně a na vynikající úrovni. Všichni hledáme ještě hlubší smysl,“ řekl kdysi v rozhovoru pro časopis Harmonie. Přestože byl již těžce nemocen, pracoval až do poslední chvíle. Na začátku letošního roku tak například ještě podepsal smlouvu s filharmonií na dalších šest let.
ORCHESTR VYVEDL Z KRIZE
Orchestr mu vděčí za mnohé. Po roce 2012 ho spolu s novým managementem vyvedl z krize a dal mu po mnoha letech nestability klid na práci. Znovu si tak vydobyl respekt doma i v zahraničí. „Nejen Česká filharmonie, ale celá naše země odchodem Jiřího Bělohlávka přichází o člověka mimořádných uměleckých i osobních kvalit,“ uvedlo vedení orchestru k šéfdirigentově úmrtí.
PROVÁZELA JEJ OD MLÁDÍ
Je to právě Česká filharmonie, která provázela Bělohlávka už od počátku jeho kariéry. V dětství začínal klavírem a posléze studoval hru na violoncello. Ve 14 letech založil na Pražské konzervatoři svůj první komorní orchestr. Když v roce 1968 přijel k České filharmonii koncertovat slavný rumunský dirigent Sergiu Celibidache, nabídl mladému Bělohlávkovi studium ve Stockholmu, kde Celibidache vedl Rozhlasový orchestr.
Díky této zkušenosti o dva roky později mladý Bělohlávek zvítězil v soutěži mladých dirigentů a poté se stal i finalistou dirigentské soutěže Herberta von Karajana. V sedmdesátých letech působil u Státní filharmonie Brno a u pražských symfoniků. Klíčová ale byla jeho spolupráce s někdejším šéfdirigentem České filharmonie Václavem Neumannem, jehož byl asistentem.
Od roku 1981 se díky tomu stal stálým dirigentem orchestru. V té době začal spolupracovat i se zahraničními orchestry, jako například Berlínskou filharmonií, Sanfranciským symfonickým orchestrem nebo drážďanskou Staatskapelle.
PO REVOLUCI PŘIŠEL ZLOM
Po sametové revoluci, kdy spolupráce s českými filharmoniky trvala už sedmnáctým rokem, přišel v jejich společné dráze zlom. Poté, co necítil podporu od tehdejšího vedení ani orchestru, který v očekávání nových změn dal přednost německému dirigentovi Gerdu Albrechtovi, složil Bělohlávek funkci.
Rozchod tehdy podle svých slov vnímal hodně úkorně. Jako výzvu proto v roce 1994 považoval vznik zcela nového ansámblu – Pražské komorní filharmonie. V pozici šéfdirigenta a uměleckého ředitele zde zůstal dalších deset let.
ŠÉFOVAL I ORCHESTRU BBC
V polovině devadesátých let se odehrál další z důležitých okamžiků Bělohlávkovy kariéry – začal spolupracovat s londýnským Symfonickým orchestrem BBC. Jako hlavní hostující dirigent, první z neanglofonní země, zde působil do přelomu tisíciletí, poté od roku 2006 úspěšně v roli šéfdirigenta.
Právě zde se mohl věnovat intenzivní propagaci české hudby – Janáčka, Martinů či Dvořáka. Významné bylo i Bělohlávkovo působení ve světových operních domech a pedagogická činnost. Pod jeho vedením vyrostlo několik mladých nadějných dirigentů, například Tomáš Netopil, Tomáš Hanus, a především Jakub Hrůša, k němuž měl Bělohlávek blízko jako ke svému synovi.
Hrůšovi podle jeho slov odešel osobní přítel. „Nikdo mi již nebude moci nabídnout tu úžasně cennou, pozornou a navýsost kultivovanou zpětnou vazbu, kritické slovo a zasvěcené povzbuzení. Všichni, kdo jsme jej blíže poznali jako umělce i jako člověka, však poneseme vše krásné, co vytvořil, jako dědictví dál. Alespoň v to pevně věřím,“ napsal Hrůša na svém facebookovém profilu.
Autorka je spolupracovnicí redakce
