Ve všem kolem nás – i v nás samotných – je pouze nepatrné množství skutečné hmoty. Světu vládne prázdno.
Jistě se rádi za teplého dne posadíte na lavičku někde v parku a čtete si oblíbenou knihu. Pokud si při tom myslíte, že sedíte na solidním, pevném předmětu nebo že snad solidní a pevný předmět držíte v ruce, mýlíte se.
A mýlíte se i tehdy, pokud si myslíte, že vy sami jste solidní, pevnou strukturou. Jedná se pouze o iluzi způsobenou nedokonalými lidskými smysly a tím, že zkrátka nejsme schopni vnímat podstatu světa v plném rozsahu. Kdybychom toho byli schopni, viděli bychom, že celý vesmír je deprimující prázdnota, ve které se nachází jen nepatrné množství skutečné hmoty. Tuto hmotu můžeme vzhledem k jejímu množství směle nazvat znečištěním dokonalé prázdnoty.
Jak tedy svět vypadá ve skutečnosti? Již ve starém Řecku filosof jménem Demokritos z Abdér tvrdil, že hmota se skládá z maličkých částic, pouhým okem neviditelných, které nazval atomy. Název pocházel z řeckého slova átomos – nedělitelný. Demokritos tím naznačoval, že tyto částice jsou samotnou podstatou hmoty a nelze je dále dělit a nelze v nich hledat další vnitřní strukturu.
Dva tisíce let nedovolovalo lidské poznání pokročit dále a atomy buď dokázat či zavrhnout. Teprve na začátku 19. století pokročil v bádání chemik John Dalton , jenž došel ke tvrzení, že každý jednotlivý prvek na Zemi je charakterizován určitým typem atomu. Dalších sto let trvalo, než se prokázalo, že atomy nejsou vůbec nedělitelné, ale že se skládají z několika menších, tzv. subatomárních částic. Těm dnes říkáme proton, neutron a elektron.
O tom, jak to vypadá uvnitř atomu, vědci dlouhá léta jen spekulovali. Nakonec to byla jména jako Bohr, Rutherford, Chadwick a další, kteří pomohli strukturu atomu odhalit. Aby bylo jasno, atomy nelze zkoumat tak jako například bakterie. Nelze vzít mikroskop a přímo sledovat, jak atomy či dokonce subatomární částice vypadají.
Vše, co o těchto částicích víme, vědci zjistili tak, že nechali srážet různé částice a sledovali, jak vypadají výsledky těchto srážek. Dnes můžeme tyto srážky provádět s mnohem vyššími energiemi než dříve, proto můžeme odhalit částice a děje dříve nepopsatelné.
Celý článek si přečtěte na serveru VTM
