Alternativní skupina sklízející úspěchy se svými prvními alby vydala třetí desku s názvem Relaxer.
Během pěti let od vydání svého velmi ceněného alba An Awesome Wave se z nezávislé klubové až introvertní kapely stali Alt-J tahouny hitparád a headlinery festivalů, jako tomu ostatně bude i za tři týdny na Colours of Ostrava. Jejich očekávaná třetí deska nese název Relaxer, ale vzdor tomu se o žádnou pohodu nejedná. Matoucích věcí je ale na albu více.
Hned první píseň krátkého ani ne čtyřicetiminutového alba je temná, zpočátku akustická skladba s názvem 3WW, jejíž název je prý odvozen od spojení „three worn words“ – tří nejvyprázdněnějších slov, kterými mají být v angličtině I love you (Miluji tě). Druhá In Cold Blood je pak odpíchnutá sugestivní kytarová věc, takže album začíná po hudební stránce více než dobře.
Jenže pak přijde velmi pomalá, roztahaná a téměř nerozpoznatelná verze tradicionálu House of the Rising Sun, která se od proslavené verze od The Animals liší asi jako dechovka od Nirvany.
Po čtvrté opět temnější agresivní kytarovce Hit Me Like That Snare se navíc album zlomí a přicházejí výrazně klidnější, decentní až dojemné skladby, v nichž dostává značný prostor i velký chlapecký katedrální sbor, a dokonce i London Metropolitan Orchestra. Celé album tak končí až chorálově majestátním opusem zcela odlišným od první poloviny desky.
Alt-J jsou nepochybně stálým zdrojem neotřelých nápadů. Celá novinka ale působí přece jen poněkud nesourodě, až člověk přemýšlí, zda jde stále o zvukové experimenty, nebo o směs skladeb postrádajících jednotnější identitu. První dvě alba to aktuální třetí už nepřekonalo.
Alt-J: Relaxer
Vydal: Infectious Music/Atlantic
Hodnocení: 60 %
