Recenze: Dokument o amerických trojčatech mohl říct více

Tři blízcí známí

Tři blízcí známí Zdroj: profimedia.cz

Tři blízcí známí
Tři blízcí známí
3
Fotogalerie

Některé skutečné příběhy znějí natolik zvláštně, že by v hraném filmu působily neuvěřitelně. Když devatenáctiletý Bobby v roce 1980 přijel poprvé v životě na vysokoškolskou kolej, všichni ho zdravili jako dobrého kamaráda. Tam zjistil, že má jednovaječného bratra Eddyho, adoptovaného jinou židovskou rodinou. Poté, co o nich napsaly noviny, přihlásil se ještě třetí sourozenec, David.

Tak začíná dokument Tři blízcí neznámí, poprvé představený s diváckým úspěchem na loňském festivalu Sundance. Získal zvláštní cenu poroty, následně obdržel nominaci na cenu BAFTA a dostal se na seznam patnácti dokumentárních kandidátů na Oscara. Příběh rozdělených amerických trojčat obsahuje dobové záběry z jejich krátkého období slávy, dnešní zpovědi na kameru i pátrání po pochybné vědecké studii, která zapříčinila jejich rozdělení. Ta je na celém případu nejdůležitější. Protože se o ní také nejméně ví, režisér Tim Wardle se soustředí na část osudů tří charizmatických bratrů.

Výsledný film ale frustruje nejen tím, že mluví víc o jednotlivcích než o společnosti, která provádí pokusy na lidech a řeší otázku vlivu výchovy a genů na člověka. Wardle neustále určuje náladu pomocí hudby a do již poutavého obsahu ještě našlehává napětí a prezentuje ho, jako kdyby už počítal s uvedením na komerční televizi, která do něj bude umisťovat reklamní bloky.

Pouhých 90 minut snímku dávkuje prostřednictvím několika malých dějových zvratů a opakování již řečeného. V první polovině dramaturgická stavba udržuje pozornost, až na zbytečné scény hraných rekonstrukcí ilustrujících právě slyšené. A vyvolává řadu otázek, na které nedočkavě čekáme odpovědi. Třeba – proč ve snímku nemluví i jeden ze tří bratrů Eddy.

Později začne film ztrácet svou kontrolu, jakmile se pustí do větších společenských témat. Vědce nechá promluvit jen dva, oba však působí na kameře poněkud směšně a oba se klíčové studie účastnili jen zběžně. Otázku dědičnosti a výchovy dokument nevyrovnaně tlačí jedním směrem, aby ke konci rychle zazněl opačný názor. Detaily o odlišné výchově trojčat se s výjimkou krátkého popisu jejich otců nedozvíme, celý pohled na utváření lidské osobnosti působí povrchně.

Tři blízcí neznámí se spokojili s atraktivním osobním příběhem rozdělených trojčat, který servírují dostatečně divácky. Byla to ale příležitost k mnohem pozoruhodnějšímu obsahu.

Autorka je spolupracovnicí redakce

E15