Schikaneder mění jízdárnu ve stánek melancholie

Jakub Schikaneder

Jakub Schikaneder Zdroj: Narodni galerie

Přípravu výstavy Jakuba Schikanedera, „malíře plynových lamp a melancholických nálad“ z přelomu 19. a 20. století, ve Valdštejnské jízdárně provázelo mnoho nesnází. Vedle vlastních zdrojů Národní galerie sáhla i do soukromých sbírek a ověřování pravosti děl posunulo termín výstavy. Čekání se však vyplatilo. Sázka na osvědčené jméno a konzervativní koncepce výstavy marketingově vylepšuje pohled na nové vedení NG.

Po čtrnácti letech se tak vrací Jakub Schikaneder v uceleném a rozšířeném vydání. Výstava je uspořádána chronologicky, vyzdvihuje několik zlomových obrazů, které vystihují buď malířův psychický stav, nebo inspiraci evropským uměním. V Schikanederově případě je zásadní sledovat vývoj jeho životní dráhy, jelikož kopíruje i jeho uměleckou tvorbu. Jak se mění emoce v obrazech z jednotlivých období, proměňují se i pocity s každým krokem návštěvníka. Od silných emočních kolapsů, jako je vražda, sebevražda, smrt, duchovní poselství, modlitba, až po světlo, soumrak, moře. Ke konci výstavy převládá pocit harmonie, uspokojení a klidu.

Architektonické uspořádání expozice je však v některých bodech nešťastné. Návštěvník neznalý umělcova díla se najednou může ocitnout na sklonku jeho života. Jízdárna je potemnělá, což vyzdvihuje až expresivní nádech jeho obrazů. V tomto případě není osvětlení důležité, každý z obrazů září svým vlastním světlem jak viditelným, tak i vnitřním.
Z raného období nejsilněji působí obraz Výměnkářka, jejíž motiv či spíše výraz převzal malíř od Vincenta van Gogha.

Schikaneder byl výrazný eklektik a za svého uměleckého působení si prošel mnoha výtvarnými směry. Především však kritickým realismem se silným sociálním cítěním a expresionismem. Vražda v domě z konce 19. století je unikátem celé výstavy. Na první pohled ohromuje svým rozměrem a strhujícím motivem, který nikoho nenechává chladným.

Schikaneder je znám především svými melancholickými výjevy z pražských ulic nebo mořského pobřeží, ale jeho záběr byl mnohem širší i pozoruhodnější. Svědčí to o jeho osobní rozpolcenosti, již dokreslují signatury obrazů či pastózní nánosy barvy. Pouze obraz Molo z poslední fáze života, kdy cestoval po pobřeží Severního moře a ostrovu Helgoland, postrádá ono světlo. Právě u tohoto pobřeží se uzavírá Schikanederova umělecká dráha. Za zmínku stojí, že právě tento obraz a jemu podobné sám umělec za svého života nevystavoval.

Jakub Schikaneder (1855–1924)

Valdštejnská jízdárna

Výstava trvá do 21. října

Hodnocení: 80 %

Autorka je spolupracovnicí redakce