Název zviditelňuje poměrně zdařilou Hoegovu metaforu, v níž označuje za „chovatele slonů“ rodiče ve středních letech, kteří krom toho, že vychovávají své ratolesti, v sobě nosí i velké existenciální břímě v podobě touhy po odhalení metafyzických tajemství života. Takový rodič svou nejistotu přenáší na své děti a činí z nich bytosti dospělejší, než jakými ve skutečnosti jsou.
Hlavní postavou a zároveň vypravěčem románu, jehož cílová skupina čtenářů je sympaticky neurčitelná, je mladík Peter Fino z malebné ostrovní usedlosti Fino. Společně se sestrou, starším bratrem, prababičkou, matkou a otcem žijí na tamější faře a celý příběh začíná ve chvíli, když se jejich matka s otcem stanou pohřešovanými. Koloběh velmi výstředních událostí, v nichž nechybí fantaskní výjevy, ale také velká porce humoru, může začít.
Spisovatel Peter Hoeg není českému čtenáři neznámý a celá řada jeho novel, románů a povídek byla do češtiny již přeložena. Nejvíc zabodoval napínavý román Cit slečny Smilly pro sníh, který dánského prozaika celosvětově proslavil. Jeho tvorbu charakterizuje silná imaginace, svižný jazyk a snaha promlouvat neprvoplánově a čtivou formou o problémech současného světa. Ani Děti chovatelů slonů nejsou v tomto ohledu výjimkou.
Medvědí služba -náctiletým
Hoeg se v humoristicky laděném dílku pokouší navázat na to nejlepší ze skandinávské tradice literatury pro děti, přičemž svět dospívajících hrdinů rozhodně nijak neidealizuje ani se jej nepokouší uchránit před těmi nejzhoubnějšími jevy současnosti. V románu se to hemží kriminálníky, krvežíznivými finančními spekulanty, drogami, prostitucí i peripetiemi milostného života. Snaží se s nadhledem hovořit o vážných věcech a vše přikrývá přívětivým nánosem nadsázky a ironie. Hoeg tak možná -náctiletým čtenářům odvádí medvědí službu, když je v takovém světě zabydluje a přispívá ke smíření mezi nespokojeným a neustále zaskočeným dospívajícím čtenářem a porušeným světem. Na druhé straně vše vyvažuje pohádkovým kočírováním děje, v němž jsou všechny křivdy napraveny a právo vítězí nad zvůlí.
Výchovný prvek autor rozpouští ve vtipu a napětí
Hoegův styl se vyznačuje velkou mírou neotřelých obrazů a básnických přirovnání, díky čemuž se při čtení dostavuje slastný pocit. Styl mu také umožňuje klást nevtíravým způsobem hluboké lidské a společenské otázky. Svého čtenáře vede úskalími současného světa, aniž by měl pocit, že se jej snaží někdo vychovávat či poučovat.
Na mysli nám vyvstane kniha Sofiin svět norského autora Jostein Gaardera, jíž se tento spisovatel pokusil nejmladším čtenářům přitažlivou formou zprostředkovat nejzákladnější filozofické otázky. Hoeg se mu v lecčem podobá, avšak výchovný aspekt svého románu zdařile potlačuje a tím se didaktický apel rozptyluje v napínavém a vtipném příběhu.
Peter Hoeg: Děti chovatelů slonů Nakladatelství: Argo, 2012 Překlad: Robert Novotný Hodnocení: 70 %
