Obě výstavní události nabízejí tvorbu umělců-pacientů, kteří se vyznačují syrovostí projevu, odtud pochází termín art brut. Koncepčně i architektonicky je výstava velmi zdařilá. V duchu Wölfliho poezie a chuti k tvořivosti vznikla pozoruhodná expozice, jež poskládala všechny umělecké prvky v jeden bohatý expresivní obraz. Ten, jak bývá u psychicky narušených umělců obvyklé, vyznívá nostalgicky a teskně.
Výstava je unikátní, protože si za středobod zvolila dílo Adolfa Wölfliho, prvního psychiatrického pacienta, jenž byl právoplatně označen za umělce. Wölfli trpěl schizofrenií, která mu umožňovala pronikat do několika vesmírných sfér najednou a vše zachycoval nejrůznějším způsobem. Prostřednictvím hudebních partitur, stran textů, koláží, číselných záznamů a kreseb. Na návštěvníka to vše pak působí intenzivním emotivním nábojem.
Expozice je řazena chronologicky, zachycuje tak postupný vývoj Wölfliho díla. Od černobílých kreseb pod názvem Od kolébky ke hrobu, ke kolážím až po nedokončený Smuteční pochod se mění podle duševního stavu umělce a jeho jistoty ve vlastní výtvarný, literární a hudební projev. Petr Nikl a Miroslav Černý Provodovský doplnili výstavu o hudební prvek, jejž zkomponovali na motivy Wölfliho partitur. Černě zabarvené místnosti a potemnělá až tesklivá mantra zacykluje celý prostor galerie a návštěvník se nese v duchu tónů, padá do izolovaného světa duševně nemocného vizionáře, který otevírá novou dimenzi propojení života s vesmírem.
Výstava zahrnuje také Wölfliho celoživotní dílo Obří stvoření svatého Adolfa. Texty ozřejmují jeho cestu vedoucí až k tomuto obsáhlému příběhu o vládci Všehomíra. Wölfli nekopíruje z ikonografie či kulturních kapitol, jeho tvorba je originálem, což vyzdvihuje například André Breton nebo Jean Dubuffet, jenž z něj učinil jeden z pilířů svého konceptu art brut. Dílo outsidera se tak stalo motivačním kánonem umělců 20. i 21. století.
Adolf Wölfli: Stvořitel Universa
Dům U Kamenného zvonu
Výstava trvá do 27. května
Hodnocení: 100 %
Autorka je spolupracovnicí redakce
