Hubáček se narodil 23. 2. 1924 v Praze. Zde také vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu, za nějž obdržel již zmiňovanou Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
Ta zdůvodnila udělení ceny tím, jak stavba zapadá do krajiny a jak byl sladěn tvar budovy a její funkce. Z politických důvodů však nebylo architektovi umožněno cenu si osobně v Buenos Aires převzít.
Architekt Hubáček obdržel v roce 2005 také ocenění České komory architektů „Poctu ČKA“. Poroto své rozhodnutí odůvodnila slovy: „Karel Hubáček, muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu, vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí,“ píše se na webu ČKA.
Jak se zrodila ještědská chlouba
Na přelomu 19. a 20. století vyrostly na Ještědu dvě stavby - horský hotel podle návrhu libereckého architekta Schäfera a tzv. Rohanova chata s vyhlídkou pro 200 lidí a později i osmimetrovou rozhlednou. V roce 1963 však hotel zachvátil požár, který jej zcela zničil. Stejný osud potkal po roce i Rohanovu chatu. U obou požárů bylo na vině nedbalé rozmrazování vybavení budov.
Prostor po dvou zničených budovách však nezůstal prázdný nadlouho. Bylo rozhodnuto, že na vrcholu Ještědu vyroste nová dvojice budov. Jedna bude sloužit znovu jako hotel a ta druhá by měla být televizním vysílačem. Vítězem architektonické soutěže se však stal návrh na postavení budovy jediné, sloužící oběma účelům. Tento projekt vypracoval liberecký SIAL: Karel Hubáček (architektura), Zdeněk Patrman (statika), Otakar Binar (interiér).
Základní kámen nové stavby byl položen 30. července 1966 a výstavbu prováděly Pozemní stavby. V průběhu stavebních prací také došlo na rekonstrukci lanové dráhy od Horního Hanychova a k vybudování horské chaty Ještědka v sedle Černého vrchu. Stavba hotelu trvala kvůli náročnému terénu i povětrnostním podmínkám poměrně dlouho - dokončena byla až po sedmi letech. 21. října 1973 byl hotel slavnostně otevřen.
I po dokončení však stavbu provázely potíže. Silné proudění vzduchu způsobovalo nebezpečné kmitání horní části konstrukce. Problém nakonec vyřešilo přes půl tuny vážící závaží, které stavaři instalovali do osy stavby a přidaný tlumič kmitů.
Po revoluci se Hubáček stal ředitelem ateliéru SIAL
V roce 1989 získal Karel Hubáček ocenění na světovém bienále Intratech v Sofii. Po revoluci se pak stal ředitelem ateliéru SIAl a získal čestný doktorát technických věd na pražské ČVUT. Od roku 1994 byl také vedoucím katedry architektury na FA TUL v Liberci a o rok později habilitoval na VŠUP v Praze. Za svou práci pak získal ještě několik ocenění, mezi nimi i Medaili za zásluhy II. stupně z rukou tehdejšího prezidenta ČR Václava Havla.
