Litoměřičtí: Trápí nás dům v Revoluční

Sedmička se opět ptala lidí na nebezpečná místa v místě, kde žijí, tentokrát zjišťovala situaci v Litoměřicích.

Chcete vědět, kde je v Litoměřicích nebezpečno? Není to tak zlé, ale běžte se podívat do Revoluční ulice. I tak odpovídali Litoměřičané, když měli označit nebezpečné místo ve městě. I když se v noci raději vyhnou parkům a vadí jim hlučné diskotéky a party mladých lidí pod Mostnou horou, považují své město za vcelku bezpečné. „Nebojím se, chodím sama,“ konstatuje Renata Vacková. Do Revoluční ulice poslala redaktory Litoměřičanka Marie Jančová. „Zdejší panelák je jediným místem ve městě, které raději obejdu,“ poznamenala Jančová.

Žít se tady nedá

Panelový dům číslo sedm v Revoluční ulici je na pohled klidný. Jenom odpadky, rozházené v jeho okolí a zdevastovaný vchod napovídají, že klid je jen zdánlivý. Shodují se na tom i místní lidé.
„V noci venčím psa jenom s přítelem. Když musím jít sama, nevzdaluju se od našeho domu, říká Lucie Plačková z protějšího domu. Za největší problém tu považuje nepořádek, hluk a život, odehrávající se na ulici. „V autě si pustí muziku naplno, řve to ve dne i v noci. To nás tady všechny hodně obtěžuje,“ říká Plačková.
Při důkladnější prohlídce domu návštěvníka překvapí špína, prolomené poštovní schránky, páchnoucí kouty a odpadky zastrkané za topením. V celkem sedmasedmdesáti bytech bydlí lidé různého původu i zvyklostí. Nejčastěji Romové.
„Já už tady nemůžu dál bydlet, pro staršího člověka je to nebezpečné,“ říká Alžběta Krulišová, která tu žije už pětadvacet let.
Vzpomíná na to, kdy kolem domu byly kvetoucí záhony. „Bojím se hlavně dětí. Když jim něco řeknu, sprostě nadávají, klidně na vás plivnou, kopnou do nohy,“ stěžuje si Krulišová. Dodává, že se cítí ohrožená i proto, že bydlí sama bez muže, a v bytě hned u výtahu. Říká, že si tak na ni každý troufne, bojí se otvírat dveře. I když má vchod do bytu zabezpečený několika zámky, v poslední době měla zámek třikrát zničený od pokusů byt vypáčit nebo zastrčené sirky.

Pozor: Krade se tu

Její slova dokresluje cedule Pozor, v domě se krade na chodbových dveřích.
Zkušenost lidí potvrzuje i okresní policejní mluvčí Alena Romová. Poslední pokus o vloupání se tu odehrál před dvěma týdny. „Hned první den prázdnin se tu někdo pokoušel překonat bezpečnostní zámek jednoho bytu. Odpoledne. Byt byl ale dobře zabezpečený, takže se mu to nepovedlo. Přesto ale poničil dveře a zámek, celkem za asi tři tisíce korun,“ popisuje Romová.
Kdo se do bytu dostával, zatím policie neví. Podle mluvčí ale do domu policisté dojíždějí často. „Vyšetřujeme tu drobné krádeže, výtržnosti a vandalismus,“ dodala Romová. Městská policie v paneláku v Revoluční ulici musí uklidňovat rozvášněné sousedské vztahy často ve dne i v noci. I tak to nestačí. Radnice chce problémy v domě řešit kamerami. Od šesti ráno do osmi do večera bude v domě správce, aby dohlížel na pořádek. Po jeho odchodu bude kontrola v rukou městské policie. Lidé ale nevěří, že to bude lepší. „Kamery tady vydrží tak pět minut, pak je roztřískají nebo nastříkají barvou,“ podotýká Krulišová.

Pohodové město

Jiná kritická místa Litoměřičané dlouho loví z paměti. Většinou se shodují na tom, že se ve městě cítí poměrně bezpečně. „O víkendech v noci nám vadí hlučná diskotéka a ochmelkové táhnoucí z hospod,“ popisuje Ervín Ulbrich. Jiní připomínají skupiny opilých teenagerů posedávající pod Mostnou horou. Zůstávaly po nich převržené koše a odpadky rozkopané široko daleko.

Riziko: i Jiráskovy sady

„Místo pod Mostnou horou už nepovažujeme za kritické, měli jsme tam stanoviště, a pak se to tam hodně uklidnilo. Party tam sice posedávají a kouří dál, ale už nic kolem nedemolují,“ říká Dušan Hrubiško z litoměřické městské policie.
Strážníci na rozdíl od obyvatel města považují za kritická místa v Litoměřicích ještě Jiráskovy sady a diskotéku na sídlišti Střed.
V parku je podle městských policistů občas problém s veřejným osvětlením. „Když se porouchá a park se ponoří do tmy, občas tu dojde k nějakým krádežím a napadením,“ říká Hrubiško.