Dívky jsou vyšňořené v barevných hedvábných šatech, které byly připraveny jen pro tento okamžik, a jejich hlavy zdobí vysoké, štíhlé čepice. Stejně barevné a zářivé. A jak jdou v dlouhém zástupu po návsi, všechny krásně zpívají. Na konci průvodu přijdou do vybraného statku, kde královny zpívají, zatímco dívky převlečené za krále tančí s šavlemi v rukou. Zvláštní rituál končí písní Pokloň se králi, z jejíhož poslechu trochu běhá mráz po zádech. I když nerozumíme slovům, vnímáme obrovskou energii, která je v písni ukrytá.
Zachráněná tradice
Elegantní a krásná tradice tance králů Ljelje je dnes střeženým pokladem a byla dokonce zapsána na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Velký podíl na její záchraně měla etnoložka Zdenka Lechnerová, která se o průvod Ljelje začala zajímat na začátku šedesátých let. Bylo už namále. Rok od roku se ho účastnilo méně dívek a hrozilo, že prastará tradice skončí úplně. Etnoložka se do vesnice rozjela, tradiční rituál královen zaznamenala, ale hlavně přesvědčila místní dívky, že stojí za to v něm pokračovat.
Zejména její zásluhou byl průvod královen slavnostně představen v paláci Akademie v Záhřebu v roce 1966, což je považováno za bod obratu. Skomírající tradice znovu ožila a v obci Gorjani, kde dnes žije asi 1300 lidí, se mladé ženy znovu začaly každoročně připravovat na průvod králů a královen. V roce 2009 se Ljelje dočkaly zápisu na seznam UNESCO a dnes jsou vyhledávanou atrakcí, za kterou do Gorjani, stojící nedaleko slavonského městečka Dakovo, přijíždějí turisté z celé Evropy.
Armáda duchů
Unikátní procesí se koná vždy na svatodušní svátky, letos 8. června. Když etnoložka procesí objevila, s překvapením zjistila, že mnohé kostýmy jsou staré desítky let a zdobí je zlaté mince, pocházejí často už ze začátku 19. století. Snažila se také odhalit původ této zvláštní tradice, ale v kronikách či dalších knihách nic věrohodného nenašla. Narazila pouze na legendu, jejíž pravdivost není prokázána a odborníci se k ní staví spíše s despektem.
Prý kdysi dávno vesnici přepadli Turci a odvedli všechny muže do zajetí. Ženy to tak nechtěly nechat být, večer se oblékly do pestrobarevných šatů, vzali si mužské klobouky, do rukou kosy a srpy a vyrazily k tureckému ležení. Turci se lekli, neboť si mysleli, že se blíží armáda duchů, a utekli. Ženy tak své muže osvobodily a od těch časů každý rok slavily své vítězství tancem králů a královen.
Tajemná Slavonie
Chorvatská Slavonie stále zůstává stranou turistického ruchu. Většina návštěvníků Chorvatska míří na pobřeží, k moři, zatímco Slavonie leží na úplně opačné části země. Kde ji tedy vlastně hledat? Pokud si představíte Chorvatsko, svým tvarem připomíná dráčka (a také se tím často chlubí) a Slavonie je jeho hlavou, respektive tlamou s malým vyplazeným jazýčkem. A ten je hodně mlsný. Slavonie byla totiž vždy velmi bohatou zemědělskou krajinou a dodnes nabízí návštěvníkům spoustu delikates.
Třeba slavný kulen, což je, řečeno s trochou nadsázky, jakýsi šunkový salám, ovšem vyráběný velmi složitou recepturou z těch nejlepších kusů masa. Ostatně právě kulen je jedním ze slavonských pokladů (farmáři mají tajné receptury a každá rodina vyrábí trochu jinou verzi), a tak není divu, že je chráněn jako národní specialita. Je mírně pikantní, za což může pálivá paprika, ale současně nesmírně lahodný. Na mnoha statcích můžete ochutnat také domácí chléb pečený v peci na dvorku, který se jí nádherně teplý a křupavý. Prostě chleba, jak má být.
Co navštívit
Při zastávce v Záhřebu je povinností návštěva tradiční tržnice Dolac stojící v centru města nedaleko katedrály. Každé ráno se tu scházejí stovky trhovců a nabízejí skvělou domácí zeleninu, ovoce a další kulinářské pochoutky. Můžete si koupit výtečný ovčí sýr, domácí olivový olej, ale také naprosto dokonalou švestkovou a šípkovou marmeládu.
Co ochutnat
Hraniční město Ilok stojí na břehu Dunaje a nabízí delikatesy ze sladkovodních ryb, především z kaprů, línů či candátů. Jednou z nejslavnějších specialit je rybí paprikáš, který se často připravuje v kotlíku přímo před hosty. Je krásně pikantní díky pálivým paprikám a neuvěřitelně lahodný.
Co koupit
V Kutjevu můžete nakoupit víno od jednoho z nejlepších chorvatských vinařů Vlado Krauthakera, jehož vína jsou v nabídce řady londýnských michelinských restaurací. Zkuste třeba minerální a krásně vybalancovanou graševinu ročníku 2012, která je mimořádně povedená, stejně jako jeho příjemně aromatický sauvignon.
Víno ze Zlatého údolí
Slavonie přitahuje také milovníky vína. Nejstarší sklep byl založen v Kutjevu cisterciáckými mnichy již v roce 1232 a je zřejmě největším symbolem chorvatské vinařské tradice. Můžete zde sestoupit do historického sklepa, kde vyfasujete sklenice a přímo ze sudů ochutnáváte slavnou graševinu, což je vlastně náš vlašský ryzlink, ale i další skvělá vína, neboť se zde daří rulandskému, sauvignonu i merlotu.
A pak si můžete prohlédnout jeden z nejslavnějších a největších dřevěných sudů na starém kontinentě – do krásného vyřezávaného sudu se totiž vejde na 50 tisíc litrů vína. Pokud se v Kutjevu zdržíte, vyzkoušejte novinku v podobě patnáct kilometrů dlouhé cyklostezky vedoucí národním parkem Papuk, během níž poznáte nejkrásnější vinice v oblasti.
