Loosovy interiéry jsou geniální a jednoduché. A volají o pomoc | E15.cz

Loosovy interiéry jsou geniální a jednoduché. A volají o pomoc

Geniální architekt zanechal v Plzni bohaté dědictví. Sedmička se do zapomenutých Loosových interiérů vypravila.

Byl zcela výjimečný a dílo, které po sobě zanechal, je stále unikátní. Plzeň měla štěstí, že dotyk génia zanechal ve městě znatelné stopy. Architekt Adolf Loos je považován za největšího středoevropského architekta první poloviny dvacátého století, patří k zakladatelům moderní, tzv. puristické architektury. Vymezil se vůči secesi, neměl rád rakouské maloměšťáctví, obdivoval Ameriku. Sepsal ve své době převratnou studii Ornament je zločin. Brněnský rodák, a především světoběžník navrhující ve Vídni, Paříži nebo v Praze, se v Plzni zastavil v letech 1907 až 1909 a pak ještě na přelomu dvacátých a třicátých let, těsně před svojí smrtí.

Z Plzně pocházela i jeho poslední manželka, fotografka Claire Becková. Loos přestavěl tzv. Brummelův dům v Husově ulici a podle dostupných informací navrhl a zrealizoval třináct dalších interiérů v plzeňských domech. Proč podle dostupných informací? Mistr totiž příliš nekomunikoval s úřady a své návrhy nepodepisoval. Plzeň se při kandidatuře na titul Evropského hlavního města kultury 2015 Loosovými interiéry ráda pochlubila, město zároveň slíbilo, že zachované městské prostory opraví. Sedmička prošla většinu plzeňských zachovaných Loosových interiérů, které zatím nejsou pro veřejnost standardně k dispozici, dostala se i do prostor Brummelova domu, který patří v plzeňské sbírce k nejoceňovanějším a zcela jistě také k nejudržovanějším.

Brummelův dům

Ten dům neleží v ideální lokalitě. Je v těsné blízkosti nevzhledného autobusového nádraží a obřího parkoviště před bývalým generálním ředitelstvím Škodovky. Z hlediska architektury ale patří k tomu nejcennějšímu, co Plzeň vůbec má. Michal Brummel v něm vyrůstal od konce druhé světové války. Dům patřil strýci Janovi, který ho na konci dvacátých let nechal přestavět. „Strýc se s Loosem znal. A Loos nebyl tak drahý, jak se často traduje. Pracoval s místními řemeslníky, pamatuji si třeba pana Šestáka,“ vypráví současný majitel domu. Po revoluci do domu investoval statisíce korun, aby tak uchoval Loosovo dědictví, část peněz poskytlo na opravy i město. Když sem ale přišel poprvé v roce 1945, pocit něčeho mimořádného neměl. „Popravdě řečeno se mi místnosti moc nelíbily, nebyl jsem na něco takového zvyklý. Význam a výjimečnost jsem si uvědomil až mnohem později,“ říká Brummel.

Teď si z celého domu nechává pro sebe pouze jeden pokoj, ve kterém občas přespí, když se na cestách zastaví v Plzni. Ostatní místnosti pronajímá. „Vybrali jsme si tento dům záměrně jako prestižní místo. A většinou také sklízíme obdiv našich spolupracujících firem,“ říká Václav Kuchynka z firmy PilsFree. Při příchodu před pěti lety si pronajali zasedací místnost, později zabrali i další místnosti.

„Nemůžeme tady věšet nebo vrtat, ale už jsme si zvykli. Víme, že jsme v mimořádném domě,“ dodává Václav Kuchynka v kanceláři, jíž vévodí obrovský krb. Rozlehlý byt v prvním patře s pěti obytnými místnostmi, kuchyní a příslušenstvím navrhl původně Loos jako dvougenerační. Jan Brummel ho musel v roce 1940 předat okupačním úřadům. Rodina se sice po konci války vrátila, v roce 1957 však dům musela darovat. Od osmdesátých let dvacátého století připadl dům Klubu architektů a kruh se uzavřel až po revoluci, kdy Michal Brummel získal dům v restituci zpět. Semlerův dům Další dům s pohnutou historií, ve kterém Loos tvořil, je na Klatovské třídě (číslo 19) tak se rozdělal oheň…,“ popisuje plzeňský památkář Karel Zoch.

Zničená klubovna Dalším klenotem Loosovy plzeňské tvorby bylo řešení interiérů v horní části Klatovské třídy (číslo 110) mezi Dobrovského ulicí a náměstím Míru. Loos tady uplatil svůj tzv. raumplan, tedy promyšlený systém vzájemného uspořádání místností bytu tak, aby nejlépe vyhovoval jeho užívání.

„Jednotlivé místnosti mají v závislosti na své funkci různou výšku. Pokrokově je také navržena takzvaná intimní zóna, kdy ložnice rodičů tvoří jeden oddělený celek a jsou přímo propojeny s koupelnou,“ poukazuje Zoch. Pro světového architekta to byl poslední návrh v životě, těžce nemocný se v rakouském sanatoriu u Vídně už realizace nedožil. „Skvěle řešený prostor ale za komunistů rozškatulkovali na pět bytů,“ připomíná Zoch. V jednom z nich si pořídil před více než deseti lety ateliér fotograf Josef Adlt. „Když jsem tam přišel poprvé, připadalo mi to jako zaneřáděná svazácká klubovna,“ vzpomíná plzeňský fotograf. Předchozí nájemníci města si příliš hlavu s údržbou nedělali. „Běžnou praxí bylo zasekávání elektřiny do vzácného dřeva a vedení kabelů venkem podél zdí,“ připomíná. Až později si uvědomil jedinečnost tohoto prostoru.

„Oceňuji hlavně jednoduchost a funkčnost, parádní jsou třeba velká výsuvná okna, ale i podlaha. Pro focení to je skvělé,“ vypočítává Adlt. Vestavěný nábytek Bývalý byt Krausových v Bendově ulici má čtyři místnosti s Loosovým rukopisem. Prosvětlená ložnice má vestavěný nábytek a tajný průchod falešnou skříní do chodby. „Vestavěný nábytek byl ve třicátých letech naprostým unikátem, vždyť až do šedesátých let se jinak využíval pouze volně stojící nábytek,“ upozorňuje památkář Karel Zoch. Zajímavý je také obývací pokoj spojený s jídelnou.

„Takové spojení prostor bylo nóvum, unikátní jsou dvě zrcadlové stěny umístěné naproti sobě. Tím vzniká velmi zajímavý efekt nekonečného násobení prostoru, a místnost tak působí velmi prostorným dojmem. Navíc použití zrcadlových stěn místnost více prosvětlí,“ vysvětluje Karel Zoch. Záchrana výjimečnosti Po plánované rekonstrukci se do bývalého Semlerova domu na Klatovské třídě má přestěhovat Pattonovo muzeum, opravený Loosův byt v prvním patře má být součástí prohlídkové trasy.

„Tady jsou plány na opravu dotažené až k dokumentaci pro stavební povolení, mohlo by se začít už v příštím roce,“ věří Karel Zoch. Do roku 2015 chce město zpřístupnit i další tři městské prostory. Ložnice s vestavěným nábytkem a salon obložený mramorem v Bendově ulici číslo deset by měly sloužit jako sídlo nadačního fondu. Loosova jídelna na Klatovské třídě dvanáct bude reprezentativním místem pro Správu veřejného statku, která na této adrese sídlí. A plány se kují i na rekonstrukci Klatovské 110.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!