Máme Chanuku, Diwali a Svátek oběti

Vánoce jsou pro ně všední den. Mají jiné svátky.

Nikdy dřív se neviděli. Pod vánočním stromem je spojila až redakce Sedmičky. Tři muži, kteří tráví Vánoce úplně jinak než většina obyvatel regionu.

Vzhůru na tábor

Marei Abbass z Teplic navštíví o Vánocích příbuzné v Sýrii. Jeho manželka s dětmi v Česku zůstanou. Pojedou na tábor. Tak muslimové říkají několikadennímu setkání v době, kdy Češi slaví vánoční svátky. „Je to příležitost k setkání s krajany. V průběhu roku na to nezbývá čas,“ říká Abbass. Sám v Česku pracuje již osmnáct let v cestovním ruchu. „Vánoční atmosféru vnímám jako milou. Výzdoba i úsměvy lidí dělají z tohoto období příjemný čas,“ podotýká.
Na otázku, jestli mají muslimové podobný svátek, se zamyslí. „Pokud máte na mysli čas, který trávíme s rodinou více dní za sebou a zaměřujeme jej na děti, pak je nejblíže Svátek oběti. Jsou to čtyři dny po ukončení ramadánu a připadají také na čas blízký Vánocům. Mám však pocit, že u nás jde více o duchovní svátek,“ uzavírá Abbass.

Držím pohotovost

Ředitel Činoherního studia v Ústí nad Labem Jaroslav Achab Haidler říká, že posledních sedm let drží o Vánocích sociální pohotovost. „Jezdí si ke mně odpočinout lidé, kteří mají z toho sladka kolem tendence k sebevraždě,“ říká v nadsázce. Sám přestal Vánoce slavit před třiceti lety. To mu bylo dvaadvacet let. Pár let na to objevil svůj židovský původ a přestoupil k judaismu. V období Vánoc jeho dům nelze přehlédnout. Zatímco u sousedů blikají za okny barevné žárovky, on zapaluje živé světlo na chanukovém svícnu.
Ještě jedno období slavení Vánoc v jeho životě ale nastalo. To když se mu narodila dcera Františka. „Jako herci mi nedělá problém sehrát pro dítě cokoliv. Toto období ale trvalo jen asi čtyři roky, než Františka řekla: „Teď šla máma zazvonit a bude dělat Ježíška,“ vzpomíná Achab Haidler.

Raději do Berlína

Provozní indické restaurace Taj Mahal v ústecké ulici Hradiště Sukhdeep Singh letos na Vánoce raději odjede za strýcem do Berlína. „Je to smutný čas,“ komentuje vánoční svátky z pohledu jediného Inda v Ústí nad Labem. Nejde přitom o to, že mu jako sikhovi Vánoce nic neříkají. „Mně se křesťanské tradice líbí. Už jako chlapec jsem v Indii chodil do křesťanského kostela, protože se mi líbilo zapalovat tam svíčky. Také mám rád vánoční výzdobu. Připomíná mi náš svátek světel Diwali,“ svěřuje se. Na co si ale zatím nezvykl, je atmosféra českých Vánoc. „V Indii, když slavíme nějaký svátek, tak jsou všichni lidé v ulicích a celé město žije. Tady je každý zalezlý doma s rodinou, obchody a restaurace jsou zavřené, nikde nikdo. To se pak cítím osamělý,“ říká Ind.