Město ve stínu Zelené hory

Žďár nad Sázavou nabízí především barokní stavby geniálního Santiniho. Za návštěvu ale stojí i další místa.

Žďárští starousedlíci říkají, že není jeden Žďár nad Sázavou, ale jsou hned dva.

Jádro současného města se nachází na návrší nad Sázavou. Klidnější, malebnější Ždár a také ten, který láká návštěvníky k prohlídce památek, se rozkládá severně od současného centra poblíž bývalého kláštera a zámku.

Někdejší klášter je dnes prostorem stálé expozice barokního umění, kterou do Žďáru zapůjčila Národní galerie. Soubor uměleckých děl z Čech, Moravy, území Rakous, ale také z prostředí Itálie a Španělska má přiblížit ducha klášterů 17. a 18. století.

„Výstava především shromažďuje díla barokních umělců podílejících se na výzdobě kláštera ve Žďáru,“ uvedla spoluautorka výstavy Lenka Stolárová. Klášterní stavba zažívala dobu největší slávy v první půli osmnáctého století, z té doby také pochází většina budov, které Žďár nad Sázavou proslavily. Největší zásluhu ovšem nese chrám na Zelené hoře zapsaný do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Rozkvět klášterního areálu je spojen s osobností žďárského opata Václava Vejmluvy, který zadal rozšíření cisterciáckého kláštera slavnému architektovi vrcholného baroka Janu Blažeji Santinimu-Aichlovi.

Magická pětka

Santini postavil poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře v letech 1719 až 1722 ve stylu, který odborníci nazývají gotickým barokem. Architektura kostela zahrnuje nespočet svatojánských symbolů, kterými prochází jako zlatá nit magické číslo pět a stylizovaný uťatý jazyk – atribut sv. Jana Nepomuckého.

V kostele je nejen pět oltářů a pět chodeb, ale hlavní oltář zdobí pět hvězd a pět postav andělů. Okolí chrámu dotvářejí ambity, ve kterých je pět kupolovitých bran se sochami světců a pět malých kaplí. V roce 1784 byl za josefínských reforem klášter zrušen, úchvatné architektonické památky z oné doby ale Žďáru zůstaly.

Součástí města Žďáru nad Sázavou se staly po roce 1949, kdy byl Žďár sloučen s obcí v okolí žďárského zámku a postupně s ní splynul. Právě Santiniho chrám byl hlavním důvodem, proč byla památka v roce 1994 zařazena na seznam UNESCO. V minulém desetiletí nechalo město pro lepší viditelnost památky vykácet okolní les a přistoupilo také k postupnému zrušení hřbitova v okolí chrámu.

Zámecký areál v roce 1992 získali zpět Kinští, konkrétně imunolog světového významu Radslav Kinský. Ten zemřel 12. října 2008 a nyní o majetek rodu pečuje jeho syn, finančník Constantin Kinský. Součástí někdejšího panství jsou také rozlehlé lesy, rybníky a zemědělské hospodářství. Kinští postupně zrekonstruovali dnes už prakticky celý zámecký areál.

Řidiče projíždějící Žďárem zaujme – byť někdy proti jejich vůli – úzký most přes přítok Sázavy těsně před zámeckým areálem. Také on pochází z doby baroka a zdobí jej soubor skulptur od neznámého autora. Známý je rok vzniku mostu – 1761.

Stavbou spjatou s působením Santiniho je morový, takzvaný Dolní hřbitov, který je za silničním průtahem naproti severní části zámeckého komplexu. Mor se Žďáru naštěstí vyhnul, takže nedávno zrekonstruovaný hřbitov nikdy nesloužil svému předpokládanému účelu. Dnes je díky tomu osobitou památkou, které vévodí apokalyptická socha troubícího Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho.

V samotném zámeckém areálu zaujme někdejší prelatura kláštera ve Žďáru nad Sázavou se zdobenou fasádou. Významnou památkou je i mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který Santini přestavěl také v duchu barokní gotiky. V roce 2009 byl kostel povýšen na takzvanou baziliku minor.

Ráj na posedu

Dominantou hlavního žďárského náměstí je barokní morový sloup z 18. století. U náměstí je někdejší tvrz z počátku 14. století. Budova, která pamatuje počátky města, má dnes barokní vzhled a sídlí v ní regionální muzeum. U tvrze je gotický farní kostel sv. Prokopa pocházející ze 13. století.

A kam vyrazit do okolí Žďáru? Constantin Kinský dal před časem Sedmičce několik dobrých tipů.

„Když sedím na posedu u Radostína a koukám na to zelené moře i rezervaci s rašeliništěm, slunce zapadá, chodí srnci, člověk je v klidu, to je ráj. Nebo Žákova hora s pralesem, to je radost. Pohled na Dářko v zimě, když je led a fouká jako na Sibiři,“ zasnil se Kinský.

KDE SE DOZVÍTE VÍC

• Vyčerpávající informace o areálu zámku a možnostech návštěvy nabízí www.zamekzdar.cz.
• Zámek je až do konce března přístupný v pracovních dnech od 8 do 16 hodin, o víkendech a svátcích je mimo hlavní sezonu zavřeno.
• V uvedenou dobu je areál volně přístupný, lze si prohlédnout i interiéry a uzavřené části areálu.
• Minimálně se do nich mohou vypravit čtyři, nejvíce pětačtyřicet osob (566 629 152).
• Je možné vybrat si okruh zahrnující buď expozice zámku, baziliku Nanebevzetí Panny Marie, Studniční kapli a Santiniho expozici, či okruh rozšířený o expozici Umění baroka ze sbírek Národní galerie, nebo také samostatně Umění baroka a galerii Kinských.
• Okruhy stojí od 60 do 220 korun.