Milují hřbitovy, hudbu ulice, provokují. Mají prostě svůj styl | e15.cz

Milují hřbitovy, hudbu ulice, provokují. Mají prostě svůj styl

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zaujmou na první pohled. Barevnými vlasy, černým oblečením nebo vytahaným trikem. Mladí lidé z Liberce a Jablonce nad Nisou, kteří vyznávají punk, gothic a hip hop.

„Hele, hele, viděl jsi ho?“ vykřikuje s vykulenýma očima malý kluk na ulici a ukazuje přitom prstem na vzdalující se postavu. „Ježiši Kriste, co to je,“ křižuje se stará žena, když dvě dívky v temném oblečení procházejí kolem ní. S takovými i mnohem horšími reakcemi se setkali Ondřej Dušek z Jablonce nebo Klára Markovičová a Jana Strašilová z Liberce. Každý z nich vyznává nějaký styl a podle toho také žijí a chodí i oblékaní.

Vlasy si nestříhá

„Stalo se mi, že po mně i házeli kameny. Je spousta těch, kteří mě neberou. Staří, mladí. Ale už jsem si zvykl, baví mě provokovat, upoutávat na sebe pozornost,“ říká Ondra, pankáč na první pohled. Typickým je pro něj barevný kohout na hlavě, kostkované kalhoty, okovaný opasek, tetování po těle i těžké černé boty. Ondřej si oblíbil styl punk asi před čtrnácti lety, jako šestnáctiletý. Nejdřív se s punkem seznamoval přes muziku, později mu úplně propadl.

„Když jsem se vrátil z vojny, nechal jsem se ostříhat a pořídil si číro. K tomu jsem přidal oblečení. Nejvíc mi jde o to provokovat. Mám rád taky punkovou hudbu, třeba jsem velký fanda jablonecké kapely Muerti,“ vysvětluje Dušek. Pracuje jako kadeřník a přivydělává si i jako řidič ještěrky. „Když jsem nastoupil do fabriky, chodil jsem týden v čepici. Kolegům to bylo divné a zajímalo je, co mám pod ní. Tak jsem si ji jednou sundal a od té doby už chodím do práce normálně v číru a nikomu to nevadí,“ vypráví Dušek. Také zákaznice v kadeřnictví si zvykají. „Nejdřív se leknou, ale většina se vrací,“ směje se Dušek.
Sám si ale vlasy nestříhá ani nebarví. „Stříhání a barvení Ondry mi zabere tak dvě hodiny. Barvy zkouším různé, ale samozřejmě do toho mluví i on,“ prozrazuje Ondřejova přítelkyně Táňa Rýdlová. Ač je sama vyznavačkou punku, barevné číro nenosí. „Dřív jsem měla červené, zelené i modré vlasy. Ale už jsem z toho vyrostla,“ dodává Táňa. Zato Ondřej chce zůstat pankáčem tak dlouho, dokud to půjde.

Chtějí být jiné

Lišit od ostatních se chtějí i Klára s Janou, vyznavačky gothic. Jejich poznávací barva je černá. Nosí černé oblečení, mají černě orámované oči, když vyrazí na koncert, namalují si černě i rty nebo nehty a ozdobí obličej drobnými kresbami.Obě dívky mají rády umění, hudbu a atmosféru temných zákoutí a hřbitovů. Tohle všechno spojené v jedno našly ve stylu gothic a podle něj také žijí. „Já mám oblíbený viktoriánský styl, kterému vévodí korzety a sukně. Většinou se nosí černé oblečení a často si lidé myslí, že to je nějaké vyznávání satana, ale není to pravda,“ vysvětluje Jana. Klára má raději otrhaný styl, který vychází z původního old school a navazuje na punk. „Existuje celá řada stylů gothic, třeba cyber gothic, kdy naopak jeho přívrženci nosí pestré barvy a poslouchají elektro a taneční hudbu. Já mám naopak ráda hudbu temnou,“ vysvětluje Klára. Obě dívky baví být jiné než ostatní lidé. „Tím, jak se oblékáme, co děláme, dáváme najevo, že jsme individuality. Chceme být jiné, jen ne obyčejné,“ shodují se přívrženkyně temného Naučily se třeba vidět krásno tam, kde to ostatní nevidí. „Pro někoho to může znít divně, ale já třeba miluji hřbitovy. Jsem schopná tam trávit spoustu času. Mám ráda jejich atmosféru, je to fascinující,“ dodává Klára.

Žije tancem

Úplně jinak, ale také svým stylem žije i Lukáš Jakubec z Jablonce nad Nisou. Je vyznavačem street stylu a hip hopu. Změnit svůj život se rozhodl asi před čtyřmi lety, když začal tancovat v libereckém A stylu. „Hrál jsem tehdy fotbal a měl úplně jiný styl, jinak žil. Od dětství jsem ale s přispěním tety a strejdy chodil koukat na vystoupení street dance, a tak jsem se později přidal,“ vysvětluje Lukáš. Kromě toho, že tancuje, přizpůsobil i šatník. Lidé ho proto potkávají ve volných džínách, trikách i o pár čísel větších a kšiltovce. „To prostě ke streetu patří. Když chce člověk tancovat, musí mít pohodlné oblečení,“ říká Lukáš.

Nejvíc si ale cení toho, že našel spoustu nových kamarádů i přítelkyni. „Připadám si jako ve velké rodině, protože všichni toho podnikáme spoustu společně. Navíc mě podporuje i moje rodina, protože se streetu a hip hopu věnují i příbuzní,“ dodává Lukáš. I když si z něj občas dělají kamarádi legraci, spíš se setkává s dobrými reakcemi.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery