Podle Haase oznámil ministr financí Miroslav Kalousek své stanovisko dopisem pražskému primátorovi. Praha ale zatím oficiální vyjádření nedostala, chce se s ním nejprve seznámit. Plán na oddlužení připravilo loni minulé vedení města. Noví představitelé radnice, kteří vzešli z říjnových voleb, slibují, že se situací budou dále zabývat. „Za dva měsíce působení na radnici jsme ale nemohli vymyslet nový plán,“ řekl náměstek primátora Ivan Kabický. „Mrzí nás to, náš plán byl realistický a umožňoval situaci kongresového centra řešit,“ řekl v reakci na rozhodnutí MF Martin Danko, mluvčí společnosti Penta, která se na plánu oddlužení podílela. Danko nesouhlasí s tím, že by se majetek prodával pod cenou. „Je to nesmysl, opíráme se o konkrétní fakta,“ dodal mluvčí Penty. KCP chce umořit dluh prodejem zbytného majetku a dlouhodobým pronájmem hlavní budovy. Penta Investments a Zátiší Catering Group navrhly, že za zhruba 1,2 miliardy korun odkoupí veškerý majetek společnosti mimo samotné kongresové centrum. Zároveň budou po dobu 24 let provozovat hlavní budovu. Na zbývajících asi 900 milionů korun přispěje částkou 370 milionů hlavní město, na další část zajistí společenství nový úvěr. Ten bude splácen z výdělku z pronájmu kongresového centra. K tomu ale Praha jako stoprocentní vlastník KCP potřebuje souhlas ministerstva, které má na majetku KCP zástavu.
KCP musí letos zaplatit 3,15 milionu eur (asi 77 milionů korun). Splátku by letos mohlo uhradit MF, které je ručitelem úvěru. Ministr Kalousek si ale podle Haase myslí, že nemá smysl splácet jednotlivé splátky. „Mnohem ekonomičtější postup, výhodnější pro stát, je splacení celé záruky ihned a uplatnění zástavních práv na nemovitý majetek akciové společnosti KCP,“ dodal Haas. Podle ministra Kalouska neexistuje žádný ekonomický důvod k tomu, aby stát platit úroky. Kalousek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval, že bude rozumnější rovnou zaplatit celou jistinu, uplatnit zástavní právo, převést všechny nemovitosti centra do majetku státu a postupně je rozprodat. „Takto jsem na 99 procent rozhodnut řešit tento dluh na Kongresovém centru,“ řekl v Radiožurnálu ministr. Dluh KCP vznikl především kvůli rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Praha nechce, aby KCP skončilo v insolvenci. KCP v roce 2009 hospodařilo se ziskem 70 milionů korun. V letech 2008 a 2007 vykázalo centrum ztrátu 71,8 milionu korun, respektive 27,2 milionu korun.
