Místo domů staví hradby z reprobeden

Subkultury technařů a teknařů se v mnohém liší. Teknaři pořádají párty svépomocí a do ohlušujícího zvuku někdy investují všechny peníze.

Mnoho lidí si je plete s technaři, někteří jim říkají kočovníci nového věku, nebo psychedeličtí cikáni. To proto, že teknaři často investují všechny peníze do výkonných reprobeden a osvětlení, naloží je do starého náklaďáku a na různých místech Česka i Evropy staví hradby z reprobeden. Na benzin do aut a generátorů, kterými vyrábějí elektřinu, si někteří vydělávají prodejem vlastních výrobků a oblečení, alkoholu a jiných omamných látek. Freetekno subkulturu představil dvaadvacetiletý dýdžej Ota Pekárek alias O.T.A.

Kdo a co tvoří tekno subkulturu?

Jádrem jsou jednotlivé crew, což jsou skupiny lidí, kteří společně vlastní soundsystémy, tedy reprobedny, příslušenství, osvětlení a generátor elektřiny. Každý přispěje podle svých možností, někteří do beden investují tolik, že už by místo nich mohli mít rodinný dům. Naše crew se jmenuje Perverse Reverse, máme asi šestnáct beden a osvětlení. Jeden z nás má i starý renault, kterým bedny vozí na vzdálené akce. Subkulturu samozřejmě tvoří také návštěvníci jednotlivých akcí.

Jaký je rozdíl mezi techno a tekno subkulturou?

Rozdíl je už v hudbě. Tekno je o mnoho rychlejší a údernější. Hlavní rozdíl je ale ve filozofii celé skupiny, která by měla být opakem komerčních techno akcí. Stěžejní myšlenkou je pořádání akcí vlastními silami, v podstatě na koleni a pro návštěvníky zdarma. Lidé, kteří chodí na tekno párty, jsou spíš jako rodina, většinou se všichni znají. Freepárty se konají hlavně pod otevřeným nebem na odlehlém místě bez proudu, nebo na louce někde za vesnicí. Tekno tedy má blíž přírodě. Mnoho teknařů bere na párty i své psy, každý si může donést pití. Časté jsou ohnivé show nebo žonglérská vystoupení. Naší specialitou jsou tekno plachty s kontrastními obrazci, výjevy s motivem reprobeden, robotů a různých bytostí. Tekno není tolik povrchní, člověk nejde předvést svůj zevnějšek, ale především si užít večer. Oblékání teknařů proto není tak vulgární a extravagantní.

Co teknaři oblékají?

Oblíbené jsou mikiny s kapucí a motivem reprobeden nebo psychedelickými obrazci. Časté jsou volné kapsáče a obecně motiv maskování. Teknaři, hlavně ze staré školy, nosí dredy, tunely v ušních lalůčcích a piercingy. Dívčí móda se zas až tak neliší. Holky nosí navíc i sukně. Oblečení musí být praktické a nikomu nesmí vadit, když si ho ušpiní.

Co teknaře motivuje věnovat teknu čas a peníze?

Naší vášní je co nejkvalitnější zvuk, proto systémáci, jak se říká majitelům beden, každý soundsystém časem vylepšují. Jde nám o to, aby lidé přišli na akci, uvolnili se, odvázali a co nejvíce si ji užili. Při poslechu tekna může člověk vypnout hlavu a odreagovat se. Prostě pořádně těpat, jak říkáme.

Kdy jste byl na první tekno párty?

Na největším českém teknovalu Czechtek, jak tekno festivalům říkají Francouzi, jsem byl poprvé ve čtrnácti letech v roce 2003. Czechtek o tři roky později skončil a musím říci, že se mu nic nevyrovná. Sjížděli se na něj lidé z celé Evropy. Dnes se podobné festivaly přesunuly spíše na východ od Česka.

Proč skončil Czechtek?

Novináři se mu přehnaně věnovali, takže přijelo tolik lidí, že by zaplnili okresní město. S nimi i lidé, kteří chtěli vydělat a hudba je nezajímala. Byly tam náklaďáky s grilovanými kuřaty i kolotočáři s cukrovou vatou. Organizátory to přestalo bavit.

Co všechno jste na tekno párty zažil?

Nezapomenu na jeden z Czechteků, na kterém jsme s přáteli stáli před obrovskou hradbou z beden. Hudba hrála tak nahlas, že i pár metrů od beden akustický tlak člověku tlačil do ohryzku, takže se mi hůř dýchalo. Neuvěřitelné bylo, že v jedné z beden i přes tu téměř nesnesitelnou hlasitost spal zmožený teknař. Když dýdžej hudbu na chvíli ztlumil a znovu zesíl, zvuk toho člověka z bedny vystřelil metr daleko.

Asi to přehnal s drogami. Jaký k nim vlastně máte vztah?

Zkušenosti mám, ale dnes už ani nepiju tvrdý alkohol. Úplně mi stačí hudba, rád bavím lidi a buduju atmosféru.