Výherních automatů v Brně pozvolna ubývá. Ještě před třemi lety jich bylo ve městě více než 6200. Dnes jich je zásluhou vyhlášek, které hazard regulují, a i díky boji občanských sdružení o patnáct set méně.
První vyhlášku, která by měla hazard omezovat, vedení města schválilo koncem roku 2009. Její novela, která reagovala na změny v zákoně a vyjmenovala místa, kde nesmí být automaty, platí od konce minulého roku. Navíc umožňuje regulovat i moderní online výherní terminály. I tak je podle aktivistů automatů stále příliš mnoho a snaha politiků rušit automaty není dost razantní.
Stamiliony k dobru?
„Do brněnského rozpočtu plynou z hazardu řádově stovky milionů korun ročně. Takže je pochopitelné, proč se politici o regulaci nesnaží,“ vysvětluje Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění. To nejen v Brně usiluje o snížení počtu automatů. „Na milion Čechů připadá deset tisíc automatů, v Evropě je jich na stejný počet v průměru přibližně 1650. A důvodů, proč by se město mělo chtít automatů zbavit, je opravdu hodně,“ říká Hollan.
Mnohé automaty podle něj dnes stále fungují v rozporu s brněnskou vyhláškou. „Některé herny jsou stále poblíž škol, nemocnic nebo kostelů,“ říká Hollan.
Mluvčí radnice Brna-střed Roman Burián míní, že radnice dělá v boji s hazardem dost. „Kupříkladu naše městská část zakázala veškerý hazard na území celé městské části. Nyní vedeme jednání jak s ministerstvem financí, tak s provozovateli již povolených terminálů, jak provoz těch povolených ukončit,“ uvedl Burián.
Jak proti hazardu
Podle Hollana je přítomnost heren i přes platné vyhlášky omezující jejich výskyt zásluhou ministerstva financí. „Od začátku tohoto roku, kdy vstoupila vyhláška regulující hazard v platnost, uběhlo čtyři a půl měsíce. Od té doby se nedělo nic, ačkoli ve městě už mohlo být desetkrát méně automatů. Ideální stav však neplatí zatím nikde v republice. Regule platí zatím jen na papíře a bez aktivity politiků se v ulicích neprojeví,“ míní Hollan.
Problém je v tom, že modernější online výherní terminály povoluje ministerstvo financí.
„I když radnice zakázaly klasické automaty, počet hazardních přístrojů neklesl. Na místech, kde díky vyhlášce zmizely herní automaty, ministerstvo financí povolilo jiné typy herních přístrojů, o kterých tvrdilo, že se na ně vyhláška nevztahuje,“ vysvětluje Hollan.
Ukázalo se, že když se vedení města chce účinně zbavit hazardu, musí se spojit s dalšími městy napříč republikou a „vytáhnout“ do boje proti ministerstvu financí. „Spolu s desítkami obcí, které se na nás ve snaze vymýtit hazard obrátily, usilujeme o precedentní případ, který by usnadnil komunikaci s politiky a úředníky. To je úkolem první fáze našich snah usměrnit v Česku hazard,“ popisuje Hollan.
Jakmile se to podaří, zaměří se aktivisté na Brno. „V druhé fázi bychom tyto zkušenosti chtěli přenést do Brna. To má sice dobrou vyhlášku, díky které by se dal byznys postavený na hazardu redukovat, ale v současnosti je stav takový, že pokud se obec neohrazuje a nesoudí, nedosáhne ničeho,“ říká ze zkušenosti Hollan.
Kajot Arena
Upozorňuje i na to, že v Brně hazardní společnosti nepřispívají jen do rozpočtu města. „Kajot je, jak hlásí průčelí haly Rondo, hlavním sponzorem brněnského hokejového týmu Kometa. V jejím představenstvu sedí primátor Roman Onderka, v dozorčí radě je zástupce Kajotu. Tato firma také přispívá na ples v opeře, který pořádá město. A finančně jej podporuje i Synot,“ říká Hollan.
Prospívají automaty?
Výdaje na řešení společenských problémů souvisejících s automaty podle aktivistů převyšují příjmy, které z hazardu plynou do rozpočtů měst. „Herny přispívají k zániku živého centra města. Oproti kavárnám, obchodům a restauracím totiž nemají problém vydělat si na nájem. Mohou si dovolit platit více a město i soukromí majitelé většinou chtějí pronajmout prostory za nejvyšší nabídnutou cenu,“ vysvětluje Hollan.
Podniky s automaty se kromě centra uživí i v takzvaných sociálně vyloučených oblastech, tedy třeba v okolí ulice Cejl. Lidem z Brnění navíc vadí i to, jak jsou automaty v Česku nastavené. „Počet automatů a neexistující regule, kolik může jeden člověk za hodinu prohrát, dávají vražednou kombinaci, ze které v Česku plyne nejvyšší počet gamblerů na světě,“ míní Hollan.
Vaše prohra, náš zisk
Dalším důvodem boje aktivistů proti hazardu je ten, že je celý byznys postaven na prohře. „Nelze to brát jako běžné podnikání, kdy mi někdo udělá kávu a já jsem ochoten mu za ni dát nějakou cenu, která je přibližně stanovena. Princip fungování hazardních her je postaven na vysávání peněženek a duševních závislostech,“ vysvětluje Hollan.
Významným projektem sdružení Brnění jsou webové mapyhazardu.cz. Brnění projekt odstartovalo v roce 2011. Jeho cílem je pomoci obcím bránit se hazardu.
Také Brňané si mohou na mapě najít, které herny jsou poblíž škol a dalších veřejných institucí, a tedy i v rozporu se zákonem. „Projekt nabral celorepublikový charakter, obrací se na nás obce, které se snaží bránit množství heren na svém území,“ popisuje vývoj aktivit Hollan.
AUTOMATY V BRNĚ
Statistiky počtu klasických automatů (VHP) a modernějších online terminálů (VLT)
2012
• 93 VHP
• 4 614 VLT
2011
• 238 VHP
• 5 420 VLT
2010
• 700 VHP
• 6 253 VLT
2009
• 2 877 VHP
• 3 334 VLT
BRNĚNÍ O.S.
• Občanské sdružení vzniklo v roce 2010 v reakci na plánovanou stavbu podzemních garáží pod Zelným trhem.
• Zabývá se převážně brněnskými kauzami.
• Ve snaze omezovat hazard se jeho aktivity rozšířily po celém Česku.
• V případě zájmu o pomoc při snaze o omezování hazardu se starostové obcí mohou obracet přímo na sdružení: www.osbrneni.cz
