Mlsají, kouří, pijí, berou drogy. Závislé Karlovy Vary

Jedni musí pořád pracovat, jiní vidí svět skrz čokoládu. Karlovy Vary jsou plné závislých lidí.

Miluje čokoládu. Kdykoliv Hana Jungwirthová mine regál s hříšnou pochoutkou, musí si ji koupit. A raději i do zásoby.
„Mlsám denně aspoň řádek. Vlastně raději dva nebo tři. Na čokoládě jsem určitě závislá,“ rozesměje se sympatická černovláska.
Čokoláda bude i na oslavě jejích pětatřicátých narozenin. Slavit je bude zhruba za dva týdny a pro pár hostů už objednala čokoládový dort. „Koupím i nějaké pralinky. I kamarádky zbožňují čokoládu. Třeba k vínu,“ tvrdí.
Vědci prokázali, že člověk se na čokoládě může stát závislým během pouhých tří týdnů. Závislých na čokoládě je čtyřicet procent žen a patnáct procent mužů.
Sedmička zjišťovala u velkých obchodních řetězců, kolik čokolády a čokoládových výrobků vloni v Karlových Varech prodaly. Ani jeden však zřejmě kvůli konkurenci tato čísla nesdělil. „Čísla odprodejů, bohužel, neposkytujeme,“ omlouval se například Michael Šperl, vedoucí oblasti společnosti Kaufland.
Jedna z pokladních v Intersparu však naznačila, jak velké množství čokolády lidé ve městě za rok snědí. „Týdně jich mám na páse desítky. Margotky, Mileny, Kofily, Milky, Kinder,“ prozradila.
Když si pak člověk uvědomí, že přes jednu pokladnu v jednom z řetězců proteče týdně několik desítek čokolád, za rok v celém městě jich musí být tisíce. Tedy určitě metráky.
Není se čemu divit. V malém průzkumu Sedmičky se k závislosti na lahodné chuti čokolády přiznalo šestnáct z dvaceti oslovených žen. A i ty čtyři zbývající uvedly, že mají čokoládu rády.
„Když ji nemám tak dva dny, mám normální abstinenční příznaky. Ale zbavit se této závislosti určitě nehodlám,“ smála se například Věra Kročáková. A její kolegyně souhlasila. „Ať žije Nutella. Tou bych se mohla přežírat pořád,“ řekla.

Když nám chutná

Pětatřicetiletá zelinářka Jiřina Dubšinská zase celý život bojuje se závislostí na jídle. Obzvlášť miluje tučné maso. I když prodává kedlubny, upečený bůček byl dlouho její pochoutkou číslo jedna. Osmadvacet kilo nadváhy ji ale po letech přejídání začalo vadit.
„Zamilovala jsem se a najednou jsem se na sebe nemohla ani podívat. Nevěřila jsem tomu, protože mi chybí vůle, ale zhubla jsem. Pohybem a úpravou jídelníčku,“ prozradila recept na zhubnutí.
Právě závislost na jídle je jednou z nejčastějších. Z výsledků rok a půl starého průzkumu, který provedla Flora v deseti větších městech republiky, vyplynul překvapivý závěr. Přejídání je v lázeňském městě jako doma. Pokud jde o obsah tuku a cholesterolu v krvi, skončili místní lidé na poslední příčce z testovaných.
„Téměř osmdesát procent z nich mělo v těle zvýšené množství tuku. Častěji se jednalo o muže,“ komentovala výsledky dietoložka Eva Kloučková.
Nedávný průzkum agentury Edenred přitom označil sedm procent mužů ve Varech za otesánky. Otesánkem agentura označila lidi, pro které je hlavní množství jídla a kteří po návratu domů vždy jako první míří rovnou k ledničce. Pokud jde o ženy, otesánků tady žije necelých osm procent.

Všichni dobří závisláci

Závislých lidí jsou v krajském městě tisíce. Jedni kouří jako fabriky, druzí pijí tři až čtyři kávy denně, další vysedávají hodiny u internetu.
Všechny tyto druhy závislostí se sešly u Jana Straky. Brýlatý muž prosedí s kávou u Facebooku až pět hodin denně a během chatování s přáteli vykouří až třicet cigaret. Raději si odepře spánek, než aby chyběl na Facebooku.
„Dokonce i v práci myslím na to, až si večer v klidu sednu k internetu,“ nechápe, kde se u něj tahle závislost vzala.
Psychiatr Karel Moravec se u sebe v ordinaci nejčastěji setkává se závislostí na alkoholu. Následují pervitin, marihuana, hrací automaty, kouření a závislost na blízkém člověku. Výjimečně se na něj obrátí i lidé závislí na sexu.
„Závislost na sexu je vlastně závislostí na slasti. Jedná se o neurotickou poruchu. Překážka je většinou na straně partnera či partnerky, kteří nesnesou poněkud promiskuitní způsob chování,“ vysvětluje.

Požitky, které zabíjí

Zatímco závislost na tabulce čokolády asi těžko někoho zabije, alkohol a drogy už srazily mnoho hlav. Být na nich závislí znamená ohrozit vlastní existenci. „Začala jsem ve čtvrťáku. Dlouho jsem si myslela, že mám všechno pod kontrolou, až jsem v tom začala lítat,“ zapaluje si cigaretu Petra, která byla svého času výbornou studentkou na střední ekonomické škole. Ve svých sedmatřiceti letech je ale troskou. Jako žena závislá na tvrdých drogách má za sebou úplně všechno, včetně prostituce. Mnohokrát se tím způsobem snažila sehnat peníze na drogu. Odvyknout závislosti na toxických látkách se přitom pokusila už dvakrát. Zatím marně. „Z toho není cesta ven,“ přestává věřit. Karlovarské K-Centrum evidovalo ke konci roku 2010 přesně 198 přímých uživatelů drog. „A myslím, že letos tohle číslo poroste. Od začátku letošního roku nás vyhledalo dvacet nových uživatelů,“ počítá Richard Vodička, vedoucí K-Centra Karlovy Vary.
Káčko přitom nemá pod kontrolou úplně všechny toxikomany, kteří se po městě pohybují. „Myslím, že jsme podchytili asi devadesát procent drogové scény ve Varech. Přesný monitoring ztěžuje migrace lidí po republice,“ upozorňuje.
Podle policie narkomani, alkoholici a lidé závislí na výherních automatech mají každý rok na svědomí pětaosmdesát procent veškeré trestné činnosti spáchané ve Varech. „Je to každodenní záležitost. Trestnou činnost páchají po celém městě,“ říká policejní mluvčí Pavel Valenta.
K nejotřesnějšímu případu závislosti, s jakým se policisté na Karlovarsku dosud setkali, došlo předloni v Ostrově. „Dvacetiletá dívka si chtěla po příjezdu na návštěvu z Velké Británie opatřit heroin. V Ostrově ho ale nesehnala, a tak si koupila pervitin. Po její aplikaci se jí utvořil otok mozku, kterému podlehla,“ dodává Valenta.