Podle generála Hynka Blaška, kterému před dvěma lety deviant Antonín Novák znásilnil a zavraždil syna Jakuba, je i ten nejděsivější horor od Hitchcocka jen slabým odvarem pocitů rodičů v takové situaci.
„K tomu si kladete tisíce otázek, zda jste tomu nemohl nějak zabránit,“ podotýká Blaško.
Máte snad pocit, že jste něco podcenil?
Ano, možná jsem udělal v něčem chybu. Teprve zpětně jsem si s hrůzou uvědomil asi dvě indicie, které mě měly varovat, že se něco děje. Jednou mi Jakub řekl, že před školou mluvil s nějakým pánem, který hodně rozuměl počítačům. To už si ho Novák zřejmě tipoval.
A jak jste na to reagoval?
Asi jsem to nějak přešel. Jakub byl blázen do počítačů a pár dnů předtím, než zmizel najednou povídá: víš, taťko, on je už Pentium čtyřka. Myslím, že jsem se trošku zhurta podivil, kde k takové zprávě přišel, a on se stáhl. Zkrátka zpětně jsem si uvědomil, že si Novák zřejmě vybíral děti už u školy. Řekl bych, že i člověk, který má na svědomí zmizení Aničky, to musel mít připravené. Že se s ním znala.
Myslíte si, že Aničku už dříve kontaktoval?
Je to pochopitelně jen moje konstrukce, ale hádám, že ano. Domnívám se, že se s tím člověkem musela znát. Dovolím si teď jedno poselství všem rodičům. Doporučuji s dětmi víc mluvit, všímat si, co sdělují, aby se pak nemuseli obviňovat. Když si pak sednete a přemýšlíte, stokrát si můžete říkat, ježíšikriste, proč mně to nebo ono nedocvaklo… Jenže už to nevrátíte. Posadit děti k internetu a nemít na ně čas, je špatně.
Otec Aničky nabídl potencionálnímu únosci tři a půl milionu, Uvažovali jste o tom i vy?
Ano, ale policie nás vehementně odrazovala. S odůvodněním, že přibude spousta snaživých informátorů, kteří je budou zdržovat od práce.
Ke které policejní verzi se kloníte?
Pokud je ta dívenka mrtvá, pachatel ji někde v okolí zakopal. Na druhé straně se ale tito lidé snaží zamést veškeré stopy. S tím však moc nehraje ten batoh nalezený na místě činu. Naděje pořád existuje, kéž by policie ten případ co nejdříve objasnila.
I kdyby přinesla tu nejhorší zprávu?
Podle mého je sebedrsnější jistota lepší, než do konce života žít s tím, že moje dítě někde trpí. Že mu někdo ubližuje.
