Včerejší déšť zanechal na okně šedivé fleky. Lidé se přes ně dívají na hlavní mostecký bulvár. Ještě je cítit prach z všudepřítomných šachet, co zaschl na římsách.
Třída Budovatelů se ve fantazii mnoha Mostečanů halí do šatů prvního náměstí starého Mostu. Ožívají v něm domy, ulice, rynky. Vzpomínky vykouzlí úsměv na tváři.
„Má úcta, paní Beranová,“ pozvedá obočí vysoký muž ve svátečním obleku. „Dobrý den, pane Vodičko,“ odpovídá dáma v řasené sukni s krajkovým kloboučkem. Na okamžik se zastaví při nedělním korzu a dají se do řeči.
Náměstí je plné lidí. Někteří se vydávají na velké korzo Dlouhou ulicí na náměstí druhé. Ještě tam voní kytky z včerejšího trhu.
Báby kořenářky nabízely v proutěných koších koření a byliny, ostatní trhovci prodávali vajíčka, koláče, hroudy másla, slepice, králíky, homole cukru, pentle do vlasů, nádobí pro hospodyně.
Na kočičích hlavách se ženám na podpatcích moc dobře nešlape, a tak se rády uchýlí do cukrárny U Ottů. Anebo hned vedle do vyhlášeného lahůdkářství na chlebíčky a další laskominy.
Jen chabá záplata
Jenže takové centrum města už dávno není. Starý Most, stejně jako město celé, pohltila těžba uhlí. A plné náměstí a pulsující ulice lidé neznají. Pamětníci se mohou jen těžko smířit s tváří Mostu nového.
„Je to chabá záplata,“ míní mostecký starousedlík František Novotný. Novodobá architektura je podle něj krátkozraká.
„Když si uvědomím, jak i po staletích bylo staré město krásné, přebíhá mi mráz po zádech. Jak vypadá po čtyřech desetiletích město dnes?“ ptá se František Novotný. Na odpověď nečeká.
Stačí si projít centrum a člověk žasne nad rozpolceností. Na jedné straně staví nové obchody, na straně druhé přibývá nákupních míst, co zejí prázdnotou a jsou poničené od vandalů.
Městská tržnice pod kinem Kosmos si nikdy nedělala ambice dohonit atmosféru tržnice historického města.
V sezoně sem trhovci přivážejí ovoce a zeleninu ve čtvrtek a v sobotu. Jinak zeje prázdnotou. Oprýskané betonové stoly stojí osamoceně a nikdo si jich nevšímá.
Hned pod tržnicí je nákupní středisko Rozkvět. Omítka tady padá lidem na hlavu, zakopávají o rozpraskaný asfaltový chodník. Nájemníci se tu střídají jeden za druhým, a tak jsou tu často obchody prázdné.
Rozkvět patří společnosti SaS Most. Majitel Josef Smolík říká, že chce obchodní středisko rekonstruovat.
„Po celé délce přistavíme novou řadu obchodů, která směrem do ulice Budovatelů dostane prosklenou fasádu. Uprostřed vznikne pasáž, kterou zastřešíme,“ plánuje Josef Smolík.
S rekonstrukcí začne na jaře příštího roku. „Do konce příštího roku budeme hotovi,“ přislíbil Josef Smolík.
Dodal, že s městem má smlouvu o smlouvě budoucí na odkoupení pozemku a že spolu s novými obchody opraví i silně poškozený chodník.
Korzo v hangáru
Nákupní středisko Rozkvět sousedí s bývalou prodejnou Baťa.
Od poloviny května roku 2008, kdy v Mostě otevřel největší nákupní komplex Central Most, jsou výlohy Bati pusté.
„To býval kšeft na prvním náměstí. Za rohem stála hračkárna. Hned vedle Bati hotel Praha. Na rohu vedle hotelu bývaly potraviny, kniha antikvariát, galanterie, radnice, hotel a restaurace u Jelena,“ vypovídá své vzpomínky důchodce Josef Mrázek.
Dívá se přitom do ponuře opuštěné výlohy.
„Sotva jsme se naučili žít v novém městě, markety to tu mění k nepoznání. Místo po ulicích chtějí, abychom chodili v tomhle hangáru,“ pohodí hlavou směrem k Centralu.
Na vylámaném schodě do někdejšího baťovského vchodu posedávají dva bezdomovci s lahváči v ruce.
Nečekají na autobus, nežebrají. Jen tak prázdně zírají před sebe.
Bývalý Baťa patří akciové společnosti Mostecká bytová, která patří městu. „Máme hotovou projektovou dokumentaci na opravu celého domu,“ naznačil lepší budoucnost nevzhledného objektu architekt města Jiří Harant. Obchody v přízemí Bati a byty nad nimi by měly zůstat.
Pozor, padá omítka
Strašákem v centru města je bývalé OV KSČ. Svým sousedům – spořitelně, divadlu, vůbec nesluší.
Tabule s nápisem Pozor, padá omítka, vypovídá o zchátralosti někdejšího kremlu.
Poté, co odtud odešli soudruzi, tu chvíli sídlilo Rádio Most, Centrum volného času. Teď odtud strážníci vyhánějí bezdomovce a feťáky.
„Někdy před pěti lety o budovu projevila zájem United energy. Vedení komořanské teplárny plánovalo, že tu vybuduje sídlo firmy. Jenže už tenkrát se náklady na opravu vyšplhaly přes sto milionů korun. Tak od toho couvli,“ říká Jiří Harant.
O budovu projevila zájem i právnická fakulta, která nakonec nedostala akreditaci. A tak bývalá komunistická bašta v majetku města chátrá dál.
„Musím přiznat, že nevíme, co s ní. Sto milionů je pro nás tak vysoká investice, že si nemůžeme rekonstrukci dovolit,“ dodává Jiří Harant. Centrum Mostu je podle něj poloprázdné.
Z rynků za prahy bytů
Nejdéle bez využití chátrá v centru Mostu někdejší supermarket Albert pod hotelem Cascade. Patří společnosti Ahold, která Albert postavila na pozemku města.
Ahold je provozovatelem sítě hypermarketů a supermarketů Albert. Stavba je vedena jako dočasná s termínem do roku 2018.
Ještě sedm let tedy může hyzdit střed Mostu.
Albert, stejně jako Baťa, našel nové prodejny v nákupním středisku Central Most. Stal se srdcem města.
V Centralu je korzo současnosti. Pod jednou střechou. V klimatizovaném ovzduší uspokojí lidské potřeby.
Rytmus středu města se mění podle toho, jestli je víkend nebo pracovní den. O víkendu, zejména v neděli, lidé centrum šedesátitisícového města nepotřebují. Odjíždějí na chaty anebo na výlety do Krušných hor, za atrakcemi na periferii.
Soudobá vlna života se převalila z rynků za prahy lidských příbytků. A torza mrtvých domů se stala součástí každodenního života.
