Je starší než pražské Rock Café a kariéru v něm začínalo mnoho známých hudebníků. Ať už šlo o Krucipüsk, Solomon Bob, nebo Drobný za bůra. Přesto nemá stálý program a pomalu chátrá. Opuštěnou pokladnu vybrakovali bezdomovci a dřevěná terasa před klubem je už také dávno minulostí. Není divu. Dobu své největší slávy má bývalý rockový klub Golet, dnes Casta, v Liberci již za sebou. A co bude dál, zatím nikdo neví. Situaci totiž neustále komplikují nejasné plány jeho současného majitele, pražského podnikatele Radka Martínka, který koupil klub na podzim roku 2008 od města.
Čekání na smlouvu
„Nedávno jsem s ním mluvil po telefonu, a pokud nám obnoví smlouvu, připravíme po prázdninách regulérní program s kapelami a tanečními akcemi. Musíme to mít ale černé na bílém,“ vysvětlil zatím poslední provozovatel klubu Marek Průša. Jenže k tomu nakonec nemusí dojít. Podle náměstka libereckého primátora Ondřeje Červinky totiž stávající majitel městu za klub dodnes nezaplatil.
„Je proto možné, že se bude privatizace opakovat a klub získá někdo jiný,“ prohlásil Červinka. Ani jemu není osud klubu lhostejný. Jako dramaturg v něm totiž pracoval dlouhých sedm let. Jenže to bylo ještě v době, kdy rocková muzika Liberečany do klubu táhla. „Denně chodilo do klubu tak dvě stě lidí. O víkendech byla návštěva dokonce dvojnásobná. Pak to ale šlo dolů. Lidé se na čas od rockové muziky odklonili,“ vzpomněl si na začátek konce libereckého klubu Červinka. V době klesající návštěvnosti bylo velmi těžké udržet Golet nad vodou. Každý majitel klubu totiž narazil na stejný problém. Vysoké provozní náklady.
„V krytu se vždycky topilo elektrikou. Místo toho, abychom v zimě, kdy je klubová sezona v plném proudu, vydělali co nejvíc, tak jsme draze platili za energie,“ vysvětlil Červinka.
Podle něj klubu ublížila i změna názvu. Golet byla značka známá po celé republice.
„Na můj soukromý mail mi dodnes chodí nabídky od muzikantů, kteří by si chtěli v klubu zahrát. A téměř všichni ho znají pod jeho původním názvem. Provozovatelé, kteří přišli po nás, kapitál toho jména prohospodařili. Goletu navíc neprospěly ani experimenty s programem,“ dodal náměstek.
Nářez Plastic People
To, v jakém stavu je bývalý Golet, dnes trápí i mnohé liberecké muzikanty. Právě zde si totiž mnozí poprvé vyzkoušeli, jaké je to hrát s profesionálním zvukem a světly.
„Že je rokáč zavřený, mě dost mrzí. Pamatuji si, jak jsme sledovali plakáty a vzájemně si volali, kdo bude o víkendu v klubu hrát. Internet tehdy nebyl, a tak jsme si to předávali tímhle způsobem. Dodnes si vzpomínám na jeden z koncertů Plastic People. Tolik lidí v klubu snad nikdy nebylo. Program z toho večera mám ještě doma,“ řekl Petr Lesák, člen liberecké kapely Nobody Knows.
