Pomalu a nenápadně sbírá Tomáš Přikryl starty v české nejvyšší fotbalové soutěži. Nezůstalo však pouze u nich. V dresu Sigmy se již zapsal i mezi střelce. Výhodou osmnáctiletého mladíka je podle odborníků jeho univerzálnost. Dokáže nastoupit v obraně, záloze i útoku. „Nejradši ale hraji v záloze,“ říká velká naděje olomouckého fotbalu.
Přikryla zařadil do prvoligového týmu Sigmy kouč Zdeněk Psotka loni na podzim. Jde o dalšího fotbalistu s velkým talentem, kterých se v poslední době na Hané objevila celá řada.
V aktuálním ročníku se pomalu začíná prosazovat v áčku. Už nastřádal dvouciferný počet startů v Gambrinus lize a zahrál si také v českém poháru. Trenér Psotka ho využívá především jako „žolíka”. Do hry chodí často v průběhu druhé půle s jasným úkolem – využít svou největší zbraň, rychlost. „Většinou mám rozběhat obranu, snažit se jít do brejků,“ vysvětluje Přikryl.
Je mu jedno, na jakém postu nastoupí. Zahrát umí kromě pozice brankáře takřka na všech místech sestavy. „V dorostu jsem hrával obranu a postupně si na to zvykl. Po přechodu do áčka mě trenér začal stavět do zálohy nebo útoku,“ říká hráč, který rád zkouší obejít soupeře při souboji jeden na jednoho.
Na ligové trávníky sice nevlétl jako kometa, svůj potenciál už ale stihl ukázat. První ligový gól v prestižním utkání proti Baníku Ostrava mu už nikdo neodpáře. „Bylo to trochu se štěstím, jsem rád, že při mně stálo. Nijak extra jsem neslavil,“ vypráví skromně hráč, který získává herní praxi v třetiligové juniorce.
Zatímco Sigma bojuje o evropské poháry a je v tabulce vysoko, její rezerva neprožívá v Moravskoslezské lize nejlepší sezonu. Podle olomouckého talentu však není důvod se zbytečně stresovat. „Atmosféra v béčku je v pohodě. Trenér se snaží, abychom stále hráli svoje. Ohledně výsledků a pozice v tabulce na nás žádný tlak nevyvíjí,“ chválí si mladík metody kouče Augustýna Chromého.
Konkurence je veliká
Když před jarní částí opustil Sigmu nejlepší střelec ligy Michal Hubník, pro Přikryla se toho moc nezměnilo. Cesta do sestavy je podle něj pořád stejně těžká jako předtím. „Nic snadnější není. Hráči jsou tady výborní a ani tím, že odešel Míša do Polska, se konkurence v týmu nijak výrazně nesnížila,“ pokračuje.
Před pár měsíci mládežnického reprezentanta znala jen hrstka zasvěcených příznivců Sigmy. S přibývajícími starty v lize si ale pomalu začíná zvykat na zájem fanoušků hanáckého klubu. Dění kolem sebe vnímá stále po svém. Tedy hodně skromně. „Ještě nemám tolik odehráno, aby mě poznávali lidé na ulici,“ podotýká s úsměvem mladík.
Kdoví, jak to bude za pár měsíců.
