Na čtenáře Sedmičky se usmívala kuchařka i dívka s loutkou | E15.cz

Na čtenáře Sedmičky se usmívala kuchařka i dívka s loutkou

Poznali, jak chutná sedm dní slávy. Jejich fotografie Sedmička otiskla na titulní straně. Jak jim taková popularita změnila život?

Upoutat a přilákat čtenáře. To je hlavní úkol titulní strany. Kdo se na ni dostane, většinou má jistotu, že si ho lidé všimnou. Poznají ho na ulici, někdy si ho zapamatují. První strany ale nepatří jen topmodelkám, pěstěným hezounům a slavným celebritám. Fotograf Sedmičky zachytil za rok a půl i spoustu zajímavých „neznámých“ lidí z Českých Budějovic.

1. Kráska s obrazem

Na titulní stranu jednoho z prvních čísel Sedmičky se dostala Lenka Štifterová. Loni v květnu pózovala fotografovi u obrazu od Toyen s názvem Ile de Sein, který získal kupec za 6,6 milionu korun. Plátno slavné malířky bylo vůbec nejdražším draženým dílem na jihu Čech. „Tenhle obraz byla ta nejdražší věc, na kterou jsem si mohla sáhnout. Samozřejmě nepočítám domy a auta. Dotýkala jsem se ho jen lehce. Strašně jsem se bála, že ho shodím,“ vypráví Štifterová.
Během fotografování měla prý pořádnou trému a několikrát fotografa zastavovala, aby se mohla pořádně upravit. Jak snímek vyjde, dopředu nevěděla.
„Bylo to příjemné překvapení. Měla jsem dobrý pocit. Vzala jsem si ze stojanu asi deset výtisků a rozdávala je známým. Chlubila jsem se,“ usmívá se dvaadvacetiletá studentka a spolumajitelka vinotéky. Dokonce jedno číslo z legrace podepsala v restauraci číšníkovi, který si snímku všiml.
„Protože jsem na fotce byla víceméně z profilu, myslím, že mě spousta lidí nepoznala. I přesto mi chodily esemesky, kde se mě známí ptali, jestli to jsem opravdu já,“ uzavírá Štifterová.
Pro sebe si žádný výtisk nenechala. Prý ho má ale schovaný její otec.

2. Borec s motorovkou

„Titulkovou“ hvězdou je už několik let. Jan Kouba každý rok seřezává motorovou pilou kmen vánočního stromu na náměstí Přemysla Otakara II. V loňském listopadu jeho akce neušla ani fotografovi Sedmičky.
„Být na předních stranách novin už mi přijde trochu všední. Vánoční stromky ořezávám dvanáct let,“ říká osmatřicetiletý muž s pilou. Když se v novinách objevil poprvé, vzbudil mezi kamarády poprask. „Když mě ale dnes vidí v novinách, jen mi oznámí, že jsou rádi, že žiju,“ vypráví Kouba. Dodává, že o své novinové premiéře schválně mlčel a vyčkával, jestli si fotografie někdo všimne.
I přes tak dlouhou „předvánoční“ tradici si nepřipadá slavný. „Usazení stromku rozhodně nestojí jen na jednom člověku. Jsme sehraný tým. Už víme, jak to udělat dobře a hlavně rychle, abychom z náměstí co nejrychleji zmizeli a nedělali tam zbytečný rozruch,“ popisuje Kouba.

3. Holčička jako panenka

„Koukali jsme se na divadlo a potom jsem se fotila s loutkou. Podávala jsem jí deštníček,“ popisuje pětiletá Rozárka Malá titulní stranu se snímkem ze zářijového Ekotrhu na hlavní náměstí.
Focení podle ní trvalo jen chviličku a vůbec se nestyděla. Nebála se ani velkého objektivu. Před aparátem prý pózuje ráda.
Vydání Sedmičky s Rozárčinou fotkou rodiče málem nesehnali. „Ve čtvrtek jsme na noviny zapomněli a v pátek ráno už samozřejmě nikde nebyly. Pro Rozárku to byl skandál. Popotahovala, že se neuvidí,“ vypráví maminka Daniela Lenská. Nakonec v redakci získali poslední dva výtisky.
„Koukat se na sebe v novinách se mi moc líbilo. Slušelo mi to,“ vzpomíná holčička. Poznala ji angličtinářka i učitelky ze školky. Prý se podivovaly, že je tak malá a už je v novinách. „Sama jsem byla překvapená, kolik lidí čte Sedmičku. Každou chvíli nám někdo říkal, že dcerku viděl na titulní stránce,“ říká čtyřiatřicetiletá Lenská.
Radost měly i babičky. „Připadala jsem si slavná,“ dodává Rozárka, která podle maminky ještě donedávna chtěla být modelkou. Teď má ale jiný sen. Chce se stát „paní, která má koníčky a vozí na nich děti“.
Letošní titulková fotografie ale nebyla Rozárčina novinová premiéra. Aniž by si na to pamatovala, v tisku se už jednou objevila. Jako miminko. „Bylo to na vítání občánků. I tenhle výtisk je také schovaný v jejím kufříku s dalšími poklady,“ upřesňuje maminka.

4. Zeleninová víla

Když se poprvé viděla ve stojanech Sedmičky s kytkou za uchem, jela právě na kole. „Jééé, to jsem já,“ chtěla vykřiknout Pavla Kačalová. Jejím příběhem redaktoři Sedmičky otevírali seriál Generace 77. Třiatřicetiletá kuchařka byla jeho první tváří.
„Život se mi nijak nezměnil, ale můj pohled na samu sebe ano. Upevnila jsem se v sobě a dodalo mi to sebevědomí,“ popisuje kuchařka z restaurace Spirála.
Výtisky posílala rodičům do Bohumína, babičce, přátelům a lidem, které má ráda. „Táta si stránku dokonce nechal zvětšit a pověsil na zeď. Všechny to moc potěšilo. Ozvalo se mi i několik starých známých, se kterými jsem se dlouho neviděla,“ vypráví Kačalová.
Když se jí někdo ptal, jestli v článku o lidech narozených v roce 1977 je opravdu ona, žertovala. „To je moje starší sestra, mně samozřejmě ještě není třiatřicet,“ vypráví s úsměvem.
Z focení se prý stalo příjemné odpoledne, i když ji potom už bolely ruce. „Držela jsem před sebou těžký košík se zeleninou,“ líčí kuchařka. Fotka podle ní vyšla nejkrásnější ve chvíli, kdy kolem procházela maminka její kamarádky. Netušila, že je Kačalová právě v záběru, ale přesto řekla: „Ježiši, tobě to sluší, ty by ses měla nechat vyfotit“. A tomu se začala mladá podnikatelka smát. „Usmívala jsem se opravdu od srdce a na snímku vypadám přirozeně,“ uzavírá Kačalová.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!