Podstatné v dotaze je, že klient v bytě bezprostředně před prodejem bydlel. Pokud v bytě bydlel alespoň dva roky, je jeho příjem osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Pokud v bytě bydlel, ale po dobu kratší než dva roky, je jeho příjem v roce prodeje od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, avšak pouze za podmínky, že příjem získaný prodejem bytu investoval nebo investuje na zajištění své nové bytové potřeby. Má na to období uplynulých 12 měsíců a až do konce následujícího kalendářního roku. Konkrétně: při obdržení příjmu 10. 5. 2008 posuzuje období 10. 5. 2007-31. 12. 2009. Co je bytovou potřebou, uvádí § 15 zákona od daních z příjmů. Osvobozený příjem se neuvádí v daňovém přiznání. Prokázat skutečný stav „bydlení“ lze například svědeckou výpovědí.
Naše realitní kancelář chce přispívat zaměstnancům na jejich volnočasové aktivity - využívání sportovních zařízení, kulturních zařízení apod. Jedná se o daňový náklad zaměstnavatele? Jedná se o příjem zaměstnance, a pokud ano, bude se zdaňovat?
Na straně zaměstnavatele je třeba posoudit, zda se jedná o peněžní nebo nepeněžní plnění. Peněžní plnění by se za určitých podmínek (stanoví je kolektivní smlouva, vnitřní předpis či jiná smlouva se zaměstnancem, konkrétně podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5) mohlo považovat za daňový náklad. V tom případě se ale vždy jedná o zdanitelný příjem zaměstnance. Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, možnosti používat mj. rekreační, tělovýchovná a sportovní zařízení či poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, je nedaňový náklad.
Současně ale platí, že tato plnění jsou u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. Osvobozené příjmy u zaměstnance nepodléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Zdanitelné příjmy zaměstnance podléhají také odvodům na uvedené pojištění, a to na straně zaměstnance i zaměstnavatele. Pokud si tedy spočítáte finanční dopady, obvykle vám vyjde, že je výhodnější preferovat osvobození příjmů u zaměstnance i za cenu nedaňového nákladu zaměstnavatele.
Máme při výstavbě staveb pro bydlení nejasnosti v uplatňování sazeb daně. Existuje nějaký obecný postup, jak bychom získali jistotu, kterou sazbu daně máme uplatnit?
Od 1. 1. 2008 je možné požádat Ministerstvo financí ČR o tzv. závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení byste uvedli:
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, místo pobytu, obchodní firmu, identifikační číslo, daňové identifikační číslo a místo podnikání, u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo obdobný údaj, sídlo a daňové identifikační číslo, b) popis jedné nemovitosti, nebo jedné služby, jíž se žádost týká, c) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení, tj. zda navrhujete uplatnit 19% sazbu daně nebo 9% sazbu daně.
Po podání žádosti budete vyzváni k zaplacení správního poplatku ve výši 10 tisíc Kč. Po úhradě poplatku obdržíte odpověď. Podotýkám, že předmětem posouzení nejsou plnění osvobozená od daně.
Naše firma provádí montážní práce v interiéru stavby, která je v Rusku v Moskvě. Jedná se o zabudované části stavby. Práce fakturujeme jinému českému plátci DPH. Budeme fakturovat s daní, nebo bez daně?
Vzhledem k tomu, že provádíte montážní práce v nemovitosti v Rusku, je místo plnění v Rusku. Daňový režim se řídí ruským zákonem o DPH. Pravděpodobné je, že vám vznikne povinnost registrovat se k dani v Rusku a daň přiznat - v Rusku.
Objednateli, českému plátci daně, budete účtovat bez české DPH. Částka za plnění se objeví v daňovém přiznání v řádku 510.
Jaké sazbě DPH podléhá zpracování projektu pro stavební řízení?
Jedná-li se o samostatné plnění (tedy nikoli součást výstavby nebo změny dokončené stavby), uplatní se základní sazba daně 19 %.
