Přerov, Hranice l Bez sedmičky na dresu by snad ani nevyběhli na hřiště. Tohle číslo si vybrali záměrně. Někteří už v mládí, jiní až v závěru sportovní kariéry. Proč? Důvodů je spousta. Hlavně se cítí se sedmičkou na zádech lépe. Zvykli si na ni, patří k nim. Teď už by rozhodně s nikým jiným číslo dresu neměnili.
Tomáš Heider, 26 let, házenkář
Šestadvacetiletý házenkář Sokola HC Přerov Tomáš Heider má na svém dresu číslo sedm od svých deseti let.
„Nejsem pověrčivý, takže jsem měl čísel víc, ale pokud jsem mohl hrát se sedmičkou, tak jsem si ji vzal. Mám k tomuto číslu zvláštní vztah, ale ani nevím proč. Pokud to půjde, číslo měnit nebudu,“ říká Heider.
Nemyslí si, že by mu sedmička nosila štěstí. „Ale určitě se mi hraje lépe, když ji mám na dresu. Spíš bych řekl, že je to pro mě takové magické číslo než šťastné,“ upřesňuje Heider, který hraje házenou od sedmi let.
Další sedmičku už ve svém životě nenašel. „Maximálně ještě číslo na trenkách,“ zavtipkoval házenkář. Když se řekne sedmička, vybaví si film Sedm. „Ten patří mezi mé oblíbené,“ dodává Heider, který začínal s házenou v Přerově a v klubu hraje dodnes.
Kristýna Pastulová, 25 let, volejbalistka
S číslicí sedm se jí vybaví sedm trpaslíků. Nebo sedmička vína. Pětadvacetiletá Kristýna Pastulová, která hájí barvy volejbalového klubu PVK Přerov Precheza, má sedmičku na dresu od svých deseti let, kdy začala hrát v plzeňské Lokomotivě.
„Nosí mně štěstí. Mám ji od té doby, co hraji volejbal, a ani nevím proč. Kamarádka mně řekla, že to může souviset s horoskopem. Tak jsem si vyhledala, že lidé ve znamení Vah, ve kterém jsem narozená, mají v oblibě i číslo sedm,“ říká volejbalistka.
Dres se sedmičkou měla nejen v Lokomotivě, ale i později ve Slavii Plzeň, kde začala hrát ve čtrnácti letech za ženy. „Měla jsem ji vlastně pořád, s výjimkou extraligového družstva žen v Olympu Praha. Sice jsem tam se sedmičkou prošla kadetkami i juniorkou, ale v ženském týmu měly při výběru čísla přednost starší hráčky. Sedmička byla obsazená, tak mně přidělili trojku. Ta se mně nelíbí,“ tvrdí Pastulová, která měla sedmičku i v rakouském týmu Post Vídeň, odkud přišla do Přerova.
Za svůj největší úspěch považuje loňské mistrovství světa v Japonsku. „V základní skupině se nám dařilo, porazily jsme Italky, potrápily Brazilky. Celý turnaj jsem hrála v základu, byl to pro mě životní úspěch a obrovský zážitek,“ popisuje Pastulová.
V dobrých výkonech chce pokračovat i v tomto roce. „Byla bych ráda, kdyby se nám s Přerovem podařilo získat medaili v české extralize a také bych chtěla dobře reprezentovat na mistrovství Evropy, které začíná koncem září a pořádají ho Itálie a Srbsko,“ plánuje volejbalistka.
Jan Pančochář, 21 let, fotbalista
Dres se sedmičkou navlékl fotbalista SK Hranice Jan Pančochář přes hlavu hned ve svém prvním zápase. „Vzpomínám si na to, bylo mi šest nebo sedm let. Od té doby je sedmička mým oblíbeným číslem,“ říká fotbalista.
Neměl ji však pokaždé. „Párkrát jsem si musel vzít osmičku nebo třináctku, to když dostal sedmičku někdo jiný,“ upřesňuje Pančochář.
Sedmička je pro něj synonymem šťastného čísla. „Když ji mám na dresu, cítím se lépe,“ tvrdí hráč, jehož vzorem je od mládí anglický fotbalista David Beckham.
Pančochář pochází z Těšetic u Olomouce, kde hrál fotbal do patnácti let. Když začal v Hranicích studovat na průmyslovce, přestoupil do tamního klubu. V SK Hranice hrál nejdřív za dorost, nyní za muže.
Právě na jeden zápas v dorostu se váže jeho nejhezčí vzpomínka. „Vstřelil jsem tenkrát rozhodující gól. Nejdřív jsme tři jedna prohrávali, ale nakonec jsme to otočili na čtyři tři a já dal právě tu čtvrtou branku,“ vzpomíná mladík.
Teď má před sebou jediný sportovní cíl. „Rád bych, abychom se s Hranicemi vrátili do divize. Já se chci zlepšovat a zkusit hrát co nejvyšší soutěž,“ přeje si Pančochář.
Mojmír Valášek, 33 let, házenkář
Na dresu má dokonce dvě sedmičky. S číslem 77 odehrál už zhruba stovku zápasů. Házenkář Přerova Mojmír Valášek toto číslo zvolil poté, co vystřídal několik jiných. „Na začátku kariéry jsem měl dres s číslem osm, teď mám sedmasedmdesátku. To je rok mého narození. Osmičku jsem si vybral, protože je krásně kulatá. V dalším klubu byla obsazená, tak jsem si dal osmnáctku, pak osmadvacítku. Vždy jsem chtěl jít s dobou, a když mi bylo osmadvacet, řekl jsem si, že přejdu na rok narození, protože číslo osmatřicet se mně nelíbí,“ vysvětluje házenkář.
Nikdy ale nepřemýšlel nad tím, jestli mu nosí sedmička štěstí. „Podle mě nezáleží na tom, s jakým číslem člověk hraje, ale v jakém je družstvu. Jaké má spoluhráče, trenéra, vedení, zázemí. Hlavně se mu však musí vyhýbat zranění, protože zdraví je ve sportu to nejdůležitější,“ říká Valášek.
Když se řekne sedmička, vybaví se mu v první řadě týdeník Sedmička. „Zprávy z vašeho města,“ dodává házenkář s tím, že je toho víc, co ho napadá. „Sedm statečných, sedm divů světa, sedm trpaslíků, sedmička dobrého a kvalitního vína a nemohu opomenout sedmičku házenkářskou, tedy sedmimetrový hod, který rozhodčí nařídí při zmaření jasné brankové příležitosti,“ uzavírá Valášek sedmičkový výčet.
Házenou hraje už dvaadvacet let. Vystřídal několik klubů, osm sezon hrál v Hranicích, od roku 2008 je v Sokolu HC Přerov.
