Na jevišti VČD se střetnou smrt a láska

Příznivci Východočeského divadla se dočkali. Je tu první premiéra letošní sezony. Na jeviště se po dvaceti letech vrací Markéta Lazarová.

Vůbec první premiérou v letošní sezoně Východočeského divadla bude Markéta Lazarová, jeden z vrcholů tvorby Vladislava Vančury. Baladický příběh o tom, že i ve světě plném násilí a hrubosti se může zrodit láska, režíruje Jiří Seydler.

Vytoužená inscenace

„Markétu Lazarovou jsem si vymodlil. Chtěl jsem ji dělat už před čtyřmi lety. Je to moje zamilovaná knížka. Dramatizaci jsem napsal před půl rokem,“ říká Seydler. Jeho úprava respektuje Vančurův jazyk. Režisér si musel přečíst téměř všechno, co Vančura napsal. V jeho knihách totiž převažují popisy nad dialogy, a ty tak bylo nutné pro divadlení zpracování vytvořit. „Jiří pracuje s jazykem velmi pečlivě a ctí ducha autora. S jeho dramatizací jsem opravdu velmi spokojený,“ tvrdí dramaturg divadla Tomáš Syrovátka.

Režisér nesází jen na dobrý text. Dává důraz na práci se světlem a s hudbou. „Muzika v mých inscenacích hraje vždycky důležitou roli. A tady to platí dvojnásobně,“ říká Jiří Seydler, který si k hudební spolupráci pozval skladatele Jiřího Šlupku Svěráka. Jeho hudba vnáší do hry lyriku. „Navíc používáme písničky tam, kde je potřeba dějová zkratka, což obohacuje jednotlivé figury,“ dodává Seydler.

Láska a boj

Jeden z nejsilnějších příběhů české klasiky přímo vybízí k dramatickému pojetí. „Měla by to být inscenace emotivně vyhrocená a strhující,“ doufá dramaturg Tomáš Syrovátka. Pardubické zpracování sleduje tři hlavní témata. První je zrod lásky v nejméně vhodnou chvíli. Druhé se zaměřuje na velikost hlavních postav, které bojují o hrdost a svobodu. Třetí téma ukazuje střet ženského a mužského světa. „Muži žijí pro okamžik. Bojují za svoji čest, moc, peníze. Ženy musí stát tak trochu nad tím vším. Snaží se vybudovat prostor, aby jejich děti mohly v klidu vyrůst,“ popisuje své pojetí Seydler. „Žena je motto světa, chlap je žhavá, rychle pomíjející vteřina,“ dodává režisér.

Lazarová jako ohlédnutí

Diváci dodnes nezapomněli na Markétu Lazarovou režiséra Michaela Taranta. „Je to neuvěřitelné, že je to dvacet let. Pardubická inscenace mě dostala svou atmosférou a syrovostí,“ vzpomíná divák Michal Kačírek. Po Markétě Lazarové dramatugie sáhla i proto, že letos divadlo slaví své sté výročí. „Díváme se trochu zpátky,“ říká Jiří Seydler. Premiéry se uskuteční 17. a 18. října.