Na opavských školách studenti zpívají, šijí loutky i čepují pivo

Studium na střední škole, to není jen třída a tabule. V Opavě studenti pečou pizzu, vyrábějí hračky a orají pole.

Za necelé dva týdny vyprší termín pro podávání přihlášek na střední školy. V Opavě si deváťáci vybírají mezi téměř dvěma desítkami škol. Sedmička našla obory, kde učí to, co jinde ne. Studenti se sem sjíždějí z celého Česka.

Za klášterními zdmi

Církevní konzervatoř sídlí v budově bývalého kláštera v centru města. Když člověk kráčí po Beethovenově ulici, slyší z oken zpěv i tóny klavíru. Když vstoupí dovnitř, zvuky se spojí v melodie. Dům je předurčený pro hudbu.
„Máme výbornou akustiku, jsou tady původní klenby,“ popisuje ředitelka konzervatoře Eva Bláhová.
Přímo v klášteře studenti i bydlí, ve druhém patře mají internát. Ubytování potřebuje většina z nich. Pocházejí ze všech koutů republiky a někteří i ze Slovenska. Každoročně k nim přibude dvacítka nováčků. Studují šest let. Po čtyřech letech maturují, za další dva roky je čeká absolutorium. Pak mohou učit hudbu. Většinou ale pokračují na vysokou.
„Jsme takové malé společenství, každý zná každého jménem. Tato rodinná atmosféra se mi líbí. A líbí se mi také individuální přístup. Nabírám tu zkušenosti, nejen hraji, ale také poslouchám,“ říká Jozef Vaško, který studuje hru na varhany. Při hře nebo zpěvu se pedagog věnuje vždy jen jednomu žáku. Každý cvičí pět až sedm hodin týdně.
Školu zřídili Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské. Každý čtvrtek mají studenti v kapli mši. To však neznamená, že tu studují jen věřící. „Nezjišťujeme, zda je někdo věřící, nevěřící, evangelík, katolík nebo vyznává jinou konfesi. Kromě jiného se však zaměřujeme na duchovní hudbu, koncertujeme v kostelích, a to by člověk s averzí k duchovnu asi dělat nemohl,“ říká Bláhová.
Tvorba hraček se dá v Česku vystudovat jen na dvou místech. V Praze a v Opavě. Na Střední škole průmyslové a umělecké je jedním ze tří uměleckých oborů.
Než se ze studentů stanou návrháři hraček, vyzkoušejí si téměř všechno. Mají hodiny kresby, modelování, počítačové 3D grafiky i základů focení. Jejich učitelé jim chtějí dát nejen umělecké vzdělání, ale také řemeslný základ. „Je velmi důležitý. Můžete mít invenci, být originální, ale každý umělec musí zvládnout i řemeslo. Umět dovést svůj nápad od návrhu až po konečný výsledek,“ vysvětluje učitel Daniel Klose.
Studenti soustruží či vyřezávají dřevo, šijí dětské polštáře, kapsáře, pracují s kovem, papírem, vyrábějí skládačky, netradiční společenské hry. „Nedávno jsme vyráběli loutky a museli jsme kompletně vymyslet celý jejich mechanismus. Způsob ovládání, kostru i podobu,“ říká student Marek Grygarčík.
V jednom ročníku je šest ‚hračkářů‘. Třídu tvoří společně se šesticí studentů průmyslového a dvanácti studenty grafického designu. „Mají více prostoru, můžeme se každému z nich věnovat, vést je. Teoretické předměty mají společné, jinak se dělí podle oborů,“ líčí zástupkyně ředitele pro umělecké obory Kateřina Jančíková.

Škola na statku

Opavský školní statek je jeden z mála v republice. Má osm set hektarů půdy, ovocnou školku, skleníkový areál i chovy hospodářských zvířat. Právě tady studenti zahradnictví Masarykovy střední školy zemědělské množí, sázejí, pěstují a také vážou a aranžují květiny. V takzvaném drobnochovu zase studenti farmaření a agropodnikání přijdou poprvé do kontaktu s koňmi, ovcemi či kozami. Ve vyšších ročnících pak pracují ve smluvních podnicích, někteří jedou na praxi až do Německa.
„V drobnochovu se učí běžné činnosti kolem zvířat. Ošetřují je, krmí, vyvádí koně do výběhu,“ popisuje vedoucí praxí Vlastimil Dluhoš.
Více než půlka studentů má farmaření v rodině. „Otec v zemědělství podniká,“ říká Aneta Paroulková. Je právě ve třetím ročníku agropodnikání. Během studia si prošla drobnochovem, pracovala ve vepříně i kravíně.
„Do kravína jsme vstávali v pět, museli jsme ráno dojit. Byla jsem i u porodu telat,“ vzpomíná na praxi. Studenti se dostanou i k práci s veterinářem. „Absolvují s ním běžné zákroky a někdy pomáhají i u těch hodně složitých,“ říká ředitel Arnošt Klein. Studenti si mohou vyjet i na koních, škola má vlastní jezdecký oddíl.
Absolvent hotelnictví opavské Vyšší odborné a hotelové školy je do světa gastronomie vybavený po všech stránkách. Ovládá dovednosti barmana, špičkově čepuje pivo, zvládá teplou i studenou kuchyni a z běžného ovoce a zeleniny vyřeže lákavou tabuli.
„Škola nabízí hodně kurzů. Chceme jít s dobou a dát lidem, co chtějí. Líbí se mi barmanský kurz, měli jsme tady odborníka na pizzu. Každý si může vyzkoušet, co ho zajímá,“ popisuje školu student Lukáš Hrachovec.
Přímo v suterénu školní budovy v kuchyni při praxích studenti vaří i několik jídel najednou. Gastronomické umění, ale také obsluhování či provoz restaurace pilují ve školní restauraci Vesna, jídelně Zelený jelen i v kavárně Café Parking. Kromě toho mají praxi i ve smluvních podnicích, zajišťují pro zájemce catering a jezdí i na zahraniční praxe. Do Švýcarska, Německa, Francie, Řecka i na Mallorcu. Stejně jako studenti cestovního ruchu, druhého z oborů školy.
Každoročně bodují i na soutěžích. Opavští studenti patří například k nejlepším výčepním, před několika měsíci v Ostravě posbírali první i druhé místo a na soutěži vítězí pravidelně.