Na podzim zavane v kině vítr ze severu

Filmový klub znali Jihlavané za totality jako vyhlášený ostrůvek svobody. Kam míří dnes? A co nabídne po prázdninové pauze?

Býval to jihlavský fenomén. Filmový klub Jihlava, založený deseti nadšenci v roce 1963, se nejdříve svezl na vlně zlaté éry československého filmu, a ještě dlouho potom se v něm setkávali lidé u filmů mimo oficiální proud. Letos oficiálně zanikl a znovuzrodil se pod křídly magistrátu, který teď provozuje
i kino Dukla. Podle předsedy Jaroslava Kristka je to jistota. „Jaké má klub možnosti a jaký si může dovolit rozlet, záleží na síle provozovatele. Jen ze vstupného by se v dnešní době provoz utáhnout nedal,“ konstatuje Kristek. Má už naplánovaný program podzimního klubového cyklu v kině Dukla. Projekce, tradičně uváděné v pondělí večer po úvodní přednášce lektora, doplní tentokrát také dvě besedy. „Jedna bude k francouzskému filmu s ekologickým námětemHome. Druhá pak k dokumentu
o šedesátých letech v československé kinematografii. Na ní bude mluvit nestor jihlavského klubu Ilja Libenský. Tento pán je jako chodící encyklopedie filmu,“ zve JaroslavKristek.
V delším časovém výhledu členové klubu uvažují také o výstavách filmových plakátů nebo loutek v Dukle. ub byl také zakázaný P Pokud jde o skladbu z hlediska země původu, budou mít na podzim největší zastoupení filmy ze zemí severní Evropy, nebo alespoň vyrobené v koprodukci se Seveřany. „Na ty se obzvlášť těším, mívají zvláštní poetiku a humor. Proto, ač ze severu, dokážou zahřát,“ říká předseda klubu. Filmový klub je od dubna, kdy o novém zřízení pod hlavičkou města rozhodli jihlavští radní, zapojený do České asociace filmových klubů. To znamená, že členové mohou Na podzim zavane v kině vítr ze severu nad šenec do filmu. Filmy ze začátku dalšího cyklu na průkazku chodit s padesátiprocentní slevou i na promítání
jiných filmových klubů u nás, a dokonce i některé za hranicemi.
Dlouhých čtyřiačtyřicet let fungoval filmový klub v Domě kultury odborů. V dobách největší slávy měl i sedm stovek členů. Na besedách se objevily takové osobnosti jako Jiří Menzel, Juraj Jakubisko nebo
Jan Švankmajer. „Pamatuji si tu úžasnou atmosféru, byl to ostrůvek pozitivní deviace – předrevolucí i v etech po ní. Nabitopak bývalo hlavně na trezorové filmy jako Všichni dobří rodáci,“ vzpomíná Martin Baštek, jenž klub navštěvoval nejčastěji v dobách studia ve druhé polovině osmdesátých let.
Představitelé klubu patřili k radikálnějším a nebáli se pouštět filmy ze zemí mimo východní blok. Také na to doplatili, v roce 1971 jim byla činnost na čas zakázána.
školy?
V roce 2
V roce 2007 se klubu ujal Jihlavský spolek amatérských filmařů, pořadatel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. Promítání se přesunula do kina Sokol a později do Dukly. „Město je ale zatím nejstabilnější partner, zvlášť v době, kdy návštěvnost není zrovna velká,“ uvažuje Kristek. Za úspěch lze považovat, když projekci v tradičním čase – v pondělí večer – navštíví pětadvacet diváků. To je čtvrtina průměrného počtu z poloviny devadesátých let. Kdysi filmové Evangelium sv. Matouše režiséra
Piera Paola Pasoliniho dokonce vyprodalo sál DKO o pěti stovkách míst a promítání se muselo opakovat…¨
„Do kina už příliš nechodím, není kdy. Peněz bych ani nelitoval, ale čas, který můžu po práci věnovat rodině, je už příliš vzácný,“ říká milovník filmu Baštek a dodává, že kinům jistě škodí možnost stahovat
filmy z internetu a levná DVD dostupná v každé trafice. „Návštěva kina je ale něco jiného, než pustit si film doma. Sdílíte zážitek s ostatními diváky, po filmu si někam zajdete sednou s přáteli… Kromě toho,
kvalita obrazu a zvuku se s domácí projekcí srovnat nedá,“ vypočítává Kristek. Do kina by podle něj mohli brát učitelé své studenty ve svých hodinách. S dostatečným předstihem není nemožné dojednat
vypůjčení filmu o historické osobnosti anebo s předlohou ve světovém románu.
Klub má nyní kromě Kristka dalších šest lektorů. Ve svých přednáškách před filmy se soustředí na zajímavosti o filmu, jeho obsazení nebo místo v režisérově tvorbě. Další plus filmového klubu. Lektoři si dávají i pozor, aby nevyzradili rozuzlení děje. „Informace čerpám hlavně z knížek, a potom z internetových zdrojů. Něco si prostě pamatuji z dříve viděných filmů,“ popisuje jedna z nich, studentka jihlavské polytechniky Kamila Kontríková.
Prvním klubovým příspěvkem po prázdninách se 6. září stane americké drama Dům z písku a mlhy.