Naděje Tábora: mistr karate, královna šachu i anarchistická malířka | E15.cz

Naděje Tábora: mistr karate, královna šachu i anarchistická malířka

Lenak Vocílková

Rázná šachistka, republiková špička víceboje i mistr karate. To jsou někteří z mladých táborských talentů.

Koncem ledna bude Tábor znát vítěze tradiční soutěže Talent roku. Sedmička už teď požádala učitele místních základních škol, aby sami vybrali nejtalentovanějšího žáka.
„Bez velké vůle neexistují velké talenty,“ řekl Honoré de Balzac. Jeho slova sedí i na osm mladých, kteří se sešli v redakci Sedmičky. Pokud se jednou neodstěhují, možná bude mít Tábor všestranného politika, mistra v karate pracujícího pro zásahovou jednotku i úspěšného politika a sociální pracovnici – anarchistku.

Jan: „Já že jsem talent?“ říká nejlepší žák

Jan Rejthar svou návštěvu v redakci uvedl tím, že vlastně neví, proč tu je. Ředitel ze Základní školy Zborovská ho přitom označil za nejlepšího žáka. Honza reprezentuje školu v olympiádách v matematice, dějepisu, zeměpisu, přírodopisu i atletice. Od dvou let se věnuje hokeji. Hraje za HC Tábor na postu středního útočníka. Trénuje až šestkrát týdně. „Tak asi za tu všestrannost tady sedím,“ vzdychne odevzdaně. Podobně odpovídá i na otázku, co si z širokého okruhu zájmů jednou vybere. „Chtěl bych mít málo práce a hodně peněz. Tak mě napadlo, že bych mohl být třeba politikem.“

Lucie a Monika: od aerobiku a gymnastiky prchly k atletice

Třináctiletá Lucie Křížková letos vybojovala první místo na mistrovství republiky v crossu, v létě na olympiádě mládeže s přehledem získala zlato v běhu na osm set metrů a ve štafetě. Studentka základní školy Husova trénuje čtyřikrát týdně. „Vždy mě nakopne radost z výsledku. A máme skvělou partu, fandíme si, takže i na tréninky chodím ráda,“ říká Lucie, která se věnovala i aerobiku. Rozhodla se ale, že chce dělat jednu věc a pořádně. Atletika vyhrála. „Běh je spravedlivější než aerobik. Nedá se nadržovat. Co doběhnete, to máte,“ říká běžkyně, kterou baví jazyky a fotografování. Jednou by chtěla studovat na grafické škole. „Věnuji se atletice a docela mi to jde,“ odhaduje Monika Mašková, proč právě ji škola určila. Monika začínala jako gymnastka, nyní je atletkou republikové úrovně. Po dvou letech závodění má na účtu titul mistryně ČR ve víceboji. „Kvůli tréninkům nemám moc volného času. Atletika mě ale baví, takže mi to nevadí,“ přiznává Monika, kterou dopředu žene radost z výkonů, podpora rodiny i školy. „Monča je šikovná a skromná. Byli bychom rádi, aby ji atletika dlouho bavila. I když víme, že jde o náročný sport a je těžké dostat se na vrchol,“ říká o své dceři Helena Mašková.

Anna: malířka a anarchistka z církevní školy

Církevní základní škola Orbis Pictus vidí jako svou nejnadanější žákyni Annu Strakovou. „Skvěle se učí a je výtvarně nadaná,“ zněly argumenty. Výtvarný talent patnáctiletá Anna zdědila po otci. Na malování oceňuje, že může vyjádřit to, na co jí slova nestačí. „Hodně mě zajímá anarchismus. Snažím se lidem v mém okolí vyvracet, že anarchisté nejsou jen výtržníci,“ popisuje Anna zapáleně svůj další zájem a povzbuzuje, abychom četli knihy, které o anarchismu pojednávají. Táborští by mohli Annu jednou potkávat jako sociální pracovnici, ve volném čase organizující demonstrace.

Šimon a Monika: chytrý plavec a zlá mlynářka

Je jí jedenáct, baví ji matematika a hraje divadlo. Monika Švadlenová je talentem čekanické školy. Z rozhovoru utíkala rovnou na představení, ve kterém hraje zlou mlynářku. „Většinou hraju ty zlé. Nějak to na mě sedne,“ směje se. Divadlo ji uchvátilo, baví ji reakce publika. Divadelní kariéra by ji lákala. „Škola je pro mě ale teď důležitější než pendlování po divadlech,“ říká herečka, která prvním konkurzem do dětského souboru prošla už ve školce. Ve škole v Měšicích považují za svého nejlepšího žáka Šimona Kropíka. „Protože jsem chytrý, jde mi učení a dobře se vyjadřuju,“ hádá důvody Šimon. Ředitelka školy zmínila i účast na soutěžích a zálibu v plavání. „Nemám rád sporty jako fotbal, tak plavu,“ vysvětluje Šimon. S oddílem jezdí na závody, ale zatím víc soupeří se sebou a svými časy. Zaměstnává ho i lyžování, kolo, kytara, angličtina a geokešing. „Šimon není nijak výjimečný, ale má touhu na sobě pracovat,“ říká maminka Marika, která nechce, aby syn trhal rekordy, ale učil se nové věci.

Lada: nejmladší talent, desetiletá šachistka

Nejmladší talent nominovali učitelé ze školy v ulici Helsinská. Je jím desetiletá Lada Doležalová, jejíž talenty rozvíjí tatínek. S ním začala čtyřletá Lada hrát šachy. V sedmi letech se umístila na třetím místě na mistrovství republiky v šachu. Za školu se bije i na celostátních kolech logické olympiády a recitačních soutěžích. „Taky hraju na flétnu a teď začínám s atletikou,“ přidává Lada. Představu o tom, jaké zaměstnání si vybere, zatím nemá. „Ono se to nějak vyvrbí,“ říká rázná slečna, které by vůbec nevadilo, kdyby se fotografování v redakci protáhlo. Do školy prý nespěchá.

Viktor: mistra v karate málem odlákal fotbal

Za největší talent považují učitelé na Základní škole Bernarda Bolzana čtrnáctiletého Viktora Mačuru. Nominovali ho bez váhání. Viktor zvládá školu na jedničky a trénuje karate, ve kterém je mistrem republiky. Tomuto koníčku se věnuje od šesti let. Vždy ale nebyl tak úspěšný. „Před třemi lety jsem chtěl s karate seknout a začít hrát fotbal,“ sděluje Viktor. Nakonec ale zůstal a u karate chce vydržet i nadále. „Živit se jím ale asi nebudu. Půjdu na policejní akademii. Vždycky jsem chtěl dělat v zásahové jednotce,“ říká Viktor, kterého tento rok čekají tréninky každý den. Chce se připravit na mistrovství Evropy. „Talent je super, ale zásadní je vůle,“ dodává Viktor ještě ve dveřích redakce. Sám si to potvrdil. Nejen svým vrstevníkům by přál, aby svoje nadání objevili a dokázali ho rozvinout.

Autor: Lenak Vocílková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!