Naučil robota tančit na Jacksona | E15.cz

Naučil robota tančit na Jacksona

Filip Svoboda z Jablonce nad Nisou má netradičního koníčka. Zabývá se stavbou a programováním robotů. A je v tom dobrý.

Jmenuje se Vox, je to robot a svého pána poslouchá na slovo. Tedy alespoň ve chvílích, kdy jeho majitel není nervózní. Hlas začne kolísat a senzory jej nerozpoznají. I s tím si ale dokáže středoškolák Filip Svoboda z Jablonce nad Nisou poradit. Je totiž konstruktérem robotů. Nutno podotknout, že úspěšným. S Voxem na konci loňského roku obsadil druhé místo v soutěži Kyber robot, kterou každoročně pořádá liberecká technická univerzita.

Raketový začátek

Ke svému netradičnímu koníčku se Filip Svoboda dostal před dvěma lety na střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické v Liberci. Studenti, kteří se stavbou a programováním robotů zabývali, se již pomalu chystali na maturitu a konstruktérský tým hledal čerstvou krev. Když to Filip Svoboda zjistil, dlouho neváhal.
„Po předchůdcích jsem dostal stavebnici Bioloida, robota připomínajícího člověka. Za čtyři měsíce jsem ho naučil tancovat na písně Michaela Jacksona a v prosinci stejného roku, jsem se poprvé zúčastnil soutěže Kyber robot. Svou kategorii jsem vyhrál,“ vzpomněl si na svůj raketový začátek Filip Svoboda. Na soutěži se přitom musel vyrovnat také s nepozorností jednoho návštěvníka, který mu těsně před jejím začátkem šlápl na schody, po kterých měl robot vystoupat na taneční parket, a rozlomil je.
„Na poslední chvíli jsem schody slepil dohromady. Zůstaly ale křivé a robot spadl. To byl trochu trapas. Pán, co nehodu způsobil, to naštěstí porotě řekl, takže to nemělo na výsledek vliv,“ připomněl komplikaci se štastným koncem mladý konstruktér.

Vodič nevidomých

Povzbuzený prvním úspěchem a uznáním svého profesora se vrhl Filip Svoboda do konstrukce vlastního stroje. Chtěl postavit robota, který bude něčím užitečný. Voxe se proto snažil zkonstruovat tak, aby mohl být vodičem nevidomých. Zabudoval do něj systém GPS a vybavil jej hlasovým ovládáním. Původní myšlenku ale musel záhy zavrhnout.
„Robot se choval nevypočitatelně, navigace GPS není úplně přesná a na další vylepšení nebyly peníze,“ vysvětlil mladý konstruktér.
Vodičem nevidomých se tedy Vox nestal. I tak mu ale zůstalo několik zajímavých funkcí. Dokáže se orientovat v prostoru a reaguje na jednoduché hlasové pokyny.
„Ovládání pomocí hlasu budu muset ještě vylepšit. Na soutěži jsem s ním měl problém. Robot totiž reaguje pouze na můj hlas. Jenže já byl nervózní, a tak poslouchat zpočátku moc nechtěl,“ dodal Filip Svoboda.
Stavba Voxe zabrala mladému konstruktérovi několik měsíců. Celou ji měla financovat škola. Během samotné konstrukce ale Filip Svoboda několik součástek zničil.
„Občas jsem se prostě vydal směrem, který nebyl správný. Další díly jsem si proto musel koupit ze svého. Nebylo to ale nic drastického. Když nepočítám čas, který jsem nad Voxem strávil, mohlo jeho postavení přijít na zhruba čtyři tisíce korun,“ usmál se Svoboda.
K nízké ceně robota přispěla i skutečnost, že díly, které si nemusel mladý konstruktér koupit, vyrobil sám. Například plášť Voxe tak vznikl během několika hodin ve školních dílnách.

Konstruktérovy plány

Práce s roboty Filipa Svobodu chytla. Do budoucna by jí však chtěl dát ještě i nějaký hlubší smysl. Postavit robota podle něj není těžké. Udělat to ale tak, aby mohl někomu sloužit, to už chce mnoho peněz i času. Toho, že se stavbou robotů vůbec začal, ale mladý konstruktér ani v nejmenším nelituje.
„Naučil jsem se díky tomu hodně užitečných věcí. Od programování přes elektroniku až po skutečnost, že teorie a praxe jsou dvě zcela rozdílné věci. To bych se během školních hodin nenaučil,“ řekl Svoboda.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!