Jsou věci drahé, dražší, ale co je opravdu nejdražší? Sedmička přináší výběr věcí, které si můžou pořídit jen ti nejbohatší, nebo jsou dokonce tak drahé, že si je dovolí jen největší státy.
Nejdražší film
První příčku v kategorii „nejdražší film“ doposud drží Piráti z Karibiku: Na konci světa režiséra Gora Verbinskeho s rozpočtem tři sta milionů dolarů. Piráti ale nevítězí jednoznačně.
Při zohlednění „inflace“ se totiž vůbec nejdražším filmem všech dob stane Vojna a mír z roku 1965 režiséra Sergeje Bondarčuka. Ta stála ve své době sto milionů dolarů, ovšem v přepočtu na dnešní ceny by se suma vyšplhala na neuvěřitelných sedm set milionů dolarů.
Tento snímek ale drží i další rekord za největší bitvu ve filmu - zúčastnilo se jí tehdy přes 120 tisíc vojáků. Rekordní částce se však brzy může přiblížit nový film režiséra Petera Jacksona Hobit, který má přijít do kin koncem roku 2012 a údajně stál víc než půl miliardy dolarů.
Nejdražší adresa
Zajímá vás, kde pořídíte nejdražší bydlení na světě? Tak to musíte do oblíbeného Hyde Parku, jednoho z největších parků v centru Londýna, kde před nedávnem vyrostl komplex nejdražších apartmánů světa. Zatím tam stojí šestaosmdesát bytů, jejichž pořizovací cena se pohybuje od necelých sedmi do třiceti milionů liber, což je v přepočtu 190 až 840 milionů korun. A to jsou pouze „obyčejné“ byty. Ty nejdražší zde stojí až 140 milionů liber - tedy čtyři miliardy korun. Jména nových majitelů jsou tajná. Hovoří se však o naftových magnátech, princích ze Saudské Arábie či ruských oligarších. Noví majitelé mohou využít soukromé kino, jednadvacetimetrový plavecký bazén, sauny, golfový simulátor, vinný sklípek, a dokonce i kapličku. Samozřejmostí je pokojová služba a speciálně vycvičená ochranka.
Nejdražší značka světa
Analytická společnost Interband každoročně zveřejňuje žebříček nejdražších značek světa. Poněkolikáté se na první příčce drží Coca-Cola. Její cena se odhaduje na jednasedmdesát miliard dolarů, což představuje téměř šedesát procent ceny společnosti. Coca-Cola byla uvedena na trh již roku 1886, od roku 1892 ji vyrábí The Coca-Cola Company. V první desítce jsou dále IBM, Microsoft, Google nebo Hewlet-Packard. Nejrychleji v roce 2011 rostla hodnota značky Apple, což je přičítáno i pozornosti věnované úmrtí jejího zakladatele Steva Jobse.
Nejdražší kniha
Kdo by dal šest set milionů korun za knihu? Snad jedině Bill Gates, majitel Microsoftu. V roce 1994 koupil od amerického obchodníka Armanda Hammera za skoro jednatřicet milionů dolarů Leicesterský kodex od Leonarda da Vinciho. Udělal z něj tak nejdražší knihu všech dob. Leicesterský kodex obsahuje studie o vodě, Zemi a nebeských tělesech. Jedná se o Leonardův poznámkový sešit, který se skládá z čtyřiašedesáti archů. Jeden vyjde v přepočtu na devět milionů korun. Napsaný byl zvláštním způsobem - zrcadlově obráceným písmem.
Nejdražší města
Cestovatelský server tripadvisor.com vybral padesát měst, která patří k oblíbeným turistickým destinacím, a srovnal ceny vybraných služeb - průměrnou cenu za jednu noc ve čtyřhvězdičkovém hotelu, cenu za osm kilometrů jízdy taxíkem, cenu velké sýrové pizzy a suchého martini. Výsledek? Jako nejdražší město z ankety vyšla Paříž, druhým městem v pořadí je švýcarský Curych následován Londýnem.
Na nejlevnější město světa se pasoval Bangkok. Naopak podle poradenské společnosti Mercer vévodí Luanda, hlavní město Angoly. Následuje Tokio a třetí je hlavní město Čadu Ndjamena.
Praha je 47., což je stejné umístění, jakého česká metropole dosáhla v anketě loni. Tady průzkum zkoumal životní náklady ve 214 městech pěti kontinentů. V každé lokalitě měřil náklady na více než dvě stě položek, od bydlení a dopravy přes jídlo, oblečení, potřeby pro domácnost až po zábavu.
Nejdražší olympiáda
Za nejdražší olympiádu v historii jsou považovány letní olympijské hry v čínském Pekingu v roce 2008. Stály rekordních 42 miliard amerických dolarů.
Během sedmnácti olympijských dní v Pekingu udělili celkem 302 sad medailí v osmadvaceti sportech. Do prodeje šlo přes sedm milionů vstupenek, her se účastnilo asi deset tisíc sportovců a přes pět tisíc funkcionářů z devadesáti zemí světa.
Ubytováni byli ve třech olympijských vesnicích: v Pekingu, v Hongkongu a v Quingdao. Na sportovní výkony dohlíželo na 650 rozhodčích a přicestovalo skoro deset tisíc novinářů a reportérů.
