Nejdražší rukopis na světě? Za Casanovovy paměti zaplatili Francouzi 180 milionů korun

Casanova - koláž

Casanova - koláž Zdroj: ČTK/AP/Luca Bruno/Wikipedia

Giacomo Casanova na obrazu německého malíře raného klasicismu Antona Raphael Mengse.
V benátském Palazzo Pesaro Papafava sídlí první muzeum italského dobrodruha Giacoma Casanovy. Zachycuje i jiné stránky jeho života než dobývání žen.
Italský dobrodruh a světoběžník Giacomo Casanova na zámku Duchcov  završil svůj život.
Americký herec John Malkovich v roli stárnoucího bonvivána a milovníka žen Giacoma Casanovy na prknech Hudebního divadla Karlín v představení The Giacomo Variations.
V benátském Palazzo Pesaro Papafava sídlí první muzeum italského dobrodruha Giacoma Casanovy. Zachycuje i jiné stránky jeho života než dobývání žen.
7
Fotogalerie

„Historie mého života“. Tak banálně zní název rukopisu, který se stal nejdražší akvizicí Francouzské národní knihovny v historii s cenou přes sedm milionů eur i jedním z nejdražších rukopisů na světě. Knihovna ho zakoupila 18. února 2010 od německé rodiny Brockhausů.

Svůj životopis sepsal knihovník duchcovského zámku na severočeském panství Valdštejnů Giacomo Girolamo Casanova. Italský dobrodruh a proslulý svůdník žen strávil sepisováním pamětí posledních devět let života. Výsledkem bylo 1800 velkoformátových hustě popsaných dvoustran.

Casanova pochopitelně nebyl jen knihovníkem. Úspěšně se věnoval poezii, hudbě, diplomacii, vyzvědačství či alchymii. Představoval neuvěřitelně komplexní osobnost obdařenou brilantní schopností konverzace a encyklopedickými znalostmi. Stýkal se s mnoha velikány své doby. Patřili k nim ruská carevna Kateřina Veliká, pruský král Fridrich II. Veliký nebo Mozart, Rousseau, Voltaire či Madame de Pompadour.

Casanova byl uveden takřka na všech královských dvorech v Evropě, což je o to paradoxnější, že původ rodilého Benátčana zdaleka neodpovídal jeho pověsti. Rodiče byli herci nešlechtického původu, byť existuje domněnka, že jeho pravým otcem byl jeden z benátských šlechticů.

Neméně zajímavý je osud samotných pamětí. Manžel Casanovovy neteře po smrti autora převezl rukopis do Drážďan. V roce 1821, tedy 23 let po Casanovově smrti, byl manuskript prodán lipskému nakladatelství F. A. Brockhaus, které v následujících letech vydalo první, notně cenzurované úryvky.

Casanovovy paměti jsou považovány za poměrně věrný obraz Evropy osmnáctého století zachycující politické, společenské či módní konvence. Autorovi navíc navždy zajistily punc svůdníka. Rukopis v majetku rodinného nakladatelství přečkal v protileteckém krytu i druhou světovou válku a dnes je jedním z nejcennějších svědectví o evropském životě krátce před Velkou francouzskou revolucí.