Sbalí se, v šest ráno sednou s batohem na vlak a jedou do hor. Trampové v Karviné ještě jsou. Třeba šerif karvinské osady Siux Josef Jeppe Bankó.
„Asi před dvěma týdny jsem se sebral a sám jsem si vyjel zavzpomínat na staré, dobré trampské časy do Beskyd. Dojalo mě, jak se některá místa za ta léta změnila k nepoznání,“ vypráví Bankó.
Karvinští trampové vyrážejí na potlachy po České republice i na osamělé pochody, nejčastěji do blízkých Beskyd, při každé příležitosti. „Beskydy jsou krásné a je to kousek. Proto sednu na vlak a prostě vyrazím. Kam? To většinou nevím. A to je na tom to nejkrásnější. Jen tak se toulat,“ zasnil se Bankó.
Za vzpomínkami do hřebenů Beskyd
U zrodu trampování v Karviné byl i Josef Mlok Grim. Dodnes je šerifem karvinské trampské osady W. Z nespočtu osad do dnešních dnů zbyly v Karviné pouze tři. Toulavý duch v nich zůstal.
„Dnes je jiná doba, jiný trend. Pro nás za mlada bylo trampování jednoduše únikem od reality. Zažili jsme mnoho potlachů, které rozehnali, někdy dost agresivně. Několikrát mě i vyslýchali na STB. Skvělé bylo, že trampové si říkají přezdívkami, jména většiny jsem ani neznal, což se v té chvíli hodilo,“ vzpomíná na nelehké časy Grim.
Velká setkání karvinských trampů, potlachy, doprovázel je zpěv a hlavně dovednostní soutěže – hod lasem, nožem a sekyrou. Ani trampky nepřišly zkrátka. Házely válečkem po trampech, kteří před nimi v kruhu utíkali. Mlokova manželka s přezdívkou Číča, chlapa v kruhu dokonce doběhla. „Naklepala ho jako řízek,“ rozesmál se Mlok Grim.
Mnoho trampských svateb se konalo v karvinském kulturním domě. I ta Mloka a Číči. „Najednou se ze střechy kulturáku spustilo lano, nasadili mi oprátku, postavili na bednu od whisky a podle starého zvyku musela Číča říci „On je můj“. Jedině taková slova mě mohla zachránit,“ popisuje svou svatbu Grim.
Ke svým přezdívkám přicházeli trampové různě. Drobeček byl obyčejně chlap jako hora, obvyklá byla jména související s westernem. Například Lou, Marry, John.
„Vzpomínám jak jeden tramp přišel k přezdívce Bagr. Tak se říká mezi skauty lžíci. V kotlíku nad ohněm se vařil guláš. Všichni vytáhli lžičky, jen Bagr se vyzbrojil obrovskou vyřezávanou lžící, kterou samozřejmě nejvíce nabral. Už mu to zůstalo,“ vysvětluje šerif Grim.
