Kšiltovka dozadu a volné plandavé kalhoty s rozkrokem až někde u kolen.
Tak se taky poznají skejťáci. Nejde jen o sport, ale také o životní názor, touhu po alternativě ke konzumu. To jsem si myslel do doby, než jsem navštívil skate shop v domnění, že si tam koupím něco pěkného na sebe. Ale ouhá. Ceny byly tak vysoké, že jsem neměl ani na ponožky. Všude značky jako Adidas a Nike – prostě ta pravá „nekomerční alternativa“. Kdeže ty loňské myšlenky jsou. Jako teenager jsem holdoval taneční hudbě. Chodil na parties, nakupoval vinyly a sledoval, jak se ze všeho pomalu ale jistě stává byznys a bezduchá zábava. Ze subkultury se postupně stávala „nekultura“. Dávno už se k ničemu nehlásím. Pochopil jsem, že nejlepší je používat vlastní hlavu. A nakupovat u Vietnamců.
