Nespravedlivé postavení nájemců u podobných bytů | E15.cz

Nespravedlivé postavení nájemců u podobných bytů

Zákonem č. 107/2006 Sb. byl upraven způsob možného zvyšování nájemného od 1. ledna 2007. Předkladatelé před přijetím zákona, který měl za čtyři roky sblížit tzv. regulované nájemné s místně obvyklým, deklarovali, že zvýšení bude průměrně o 18 procent meziročně. Skutečnost je však jiná.

Cílová hodnota nájemného v některých částech Prahy přesáhla 150 Kč/m2/ měsíc a je pro mnoho staronájemců i při dílčí sociální pomoci likvidační. Menší a levnější volné byty v těchto lokalitách prakticky nejsou. Zákon byl navržen jako přechodná právní norma a měl některé klíčové vady. Především nájemné nezohledňovalo dostatečně kvalitu bytu, jeho polohu, vybavenost, velikost, stáří domu apod., došlo ke značným rozdílům v postavení nájemců u soukromých vlastníků proti bytům obecním či družstvům ustaveným nájemci a tím značné nespravedlnosti v postavení nájemců u srovnatelných bytů. Nájemné bylo plošně stejné, a proto nespravedlivé.

#####Přijde lavina soudních sporů?

Od 1. ledna 2011 může pokračovat všude tam, kde skončí účinnost zákona 107/2006 Sb. situace z let 2003-2006. Nebude-li přijat předpis o stanovení nájemného z bytů, lze očekávat další lavinu soudních sporů. Sdružení nájemníků ČR se znalostí právní úpravy evropských zemí s podobnou tradicí (např. Rakousko, Německo) preferuje přijetí zákona o místně obvyklém nájemném, který by na straně jedné umožňoval pronajímateli mít prostředky na řádnou péči o řádně udržovaný dům a byty včetně možnosti přiměřeného zisku a na straně druhé chránil nájemce před extrémními požadavky pronajímatele (zákon by stanovoval horní limit a tím by chránil i nájemce ucházející se o volný byt). Zákon by zcela nepochybně přispěl k omezení soudních sporů, podle našeho názoru soudy ani nemohou kvalifikovaně rozhodovat v cenových záležitostech. Zákon by dále umožňoval i některé změny v občanském zákoníku, které jednostranně zvýhodňují některé nájemce.

#####Osvědčené principy o místně obvyklém nájemném

Uvádíme některé osvědčené principy zákona o místně obvyklém nájemném podle praxe v Československu do roku 1938 nebo dnes v Rakousku či Německu. Pravidla pro určení výše nájemného jsou velmi jednoduchá, protože vztah mezi pronajímateli a nájemci je založen na svobodném rozhodování a rovnoprávnosti obou účastníků. Nájemce je zákazníkem, pronajímatel se snaží získat slušného nájemce a nabízí mu kvalitu za přiměřenou, odpovídající cenu. Nájem se orientuje podle zrcadla nájmů, tedy místně obvyklého nájemného. Toto zrcadlo existuje ve větších městech nad 20 tisíc obyvatel a zachycuje výši nájmu ve srovnatelných bytech. Byty jsou členěny do skupin podle různých kritérií.

Pronajímatel má volný byt, zjistí úroveň místně obvyklého nájemného a má právo nabízet byt za cenu až o 20 procent vyšší než je místně obvyklé nájemné. V příštích třech letech může zvýšit nájemné o maximálně dvacet procent, jinak je smluvní ujednání neplatné. Při stanovení místně obvyklého nájemného v místě se nezohledňují byty luxusní ve vilách a byty určené pro sociálně potřebné. Zákon je doprovázen právními předpisy, které řeší nájemné v sociálních bytech, a zákonem o penězích na bydlení pro nájemce, kteří bydlí v normálních nesociálních bytech, ale dostali se přechodně do špatné finanční situace. Čisté nájemné představuje 30 procent průměrné mzdy, služby asi osm procent mzdy.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!