Novým druhem územního rozhodnutí bude rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. To stanoví podmínky pro změnu užívání stavby, která má negativní vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území budou vyžadovat takové změny v užívání stavby, které automaticky podléhají posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., nebo stavby, které projdou zjišťovacím řízením s výsledkem, že podléhají plnému posuzování. Jednou z nejzásadnějších změn ve stavebním řádu by měl být rozšířený okruh staveb, které nebudou podléhat územnímu rozhodnutí. Právě povinnost získat územní rozhodnutí pro větší okruh staveb, než tomu bylo za starého stavebního zákona zrušeného v roce 2006, je jedním z klíčových problémů platné právní úpravy. Ulehčit by si tedy mohli stavebníci mimo jiné u následujících staveb: stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících budov, pokud odpovídají způsobu užívání existujících budov, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru, antény do výšky osmi metrů včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umísťované samostatně na pozemku nebo na budovách, skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do pěti metrů výšky umístěné v odstupové vzdálenosti více než dvou metrů od hranice pozemku, podsklepené nejvýše do hloubky tří metrů, výrobky, které plní funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, nepodsklepené, o zastavěné ploše do 25 m2 a do výšky pěti metrů v zastavěném území, pokud plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, jedna stavba slunečního kolektoru o ploše do 16 m2 do výšky pěti metrů umístěná na pozemku v odstupové vzdálenosti nejméně dvou metrů od hranice pozemku, pokud plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, bazény do 40 m2 zastavěné plochy na stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umísťované v odstupové vzdálenosti nejméně dvou metrů od hranice pozemku (zde se zákonodárce inspiruje v zahraničí, např. v Německu).
#####Počet účastníků řízení se omezí
Snahou zákonodárce je omezit počet vedených řízení o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, která mohou zbytečně zatěžovat stavebníky i stavební úřady. Nově bude možné, aby stavební úřad nevydával územní rozhodnutí v případě, že není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků a nemá žádné výhrady k předloženému návrhu. V takovém případě může stavební úřad potvrdit tuto skutečnost stavebníkovi sdělením nebo dokonce pouze vyznačit svůj souhlas na geometrickém plánu. Počet účastníků územního řízení má být omezen o společenství vlastníků jednotek. Účastníkem územních řízení tedy bude každý vlastník jednotky v bytovém domě. V praxi bylo často nemožné dosáhnout toho, aby společenství vlastníků vystupovalo společně a zaujalo společný názor. K žádosti o vydání územního rozhodnutí nebude třeba připojovat listy vlastnictví osvědčující vlastnictví záměrem dotčených pozemků, pokud si bude možné informace o vlastnictví získat dálkovým přístupem do katastru. Změny se dotknou i prováděcích předpisů, vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a měl by být podrobněji upraven rozsah a obsah dokumentace záměru, tzn. obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích příloh.
#####Novela má zlepšit informovanost
Novelizován má být § 87 stavebního zákona, který ukládá žadateli (stavebníkovi), aby zajistil, že informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního jednání. V praxi se často tato povinnost ignoruje, mnoho žadatelů o ní vůbec neví, neboť byla zavedena teprve od 1. ledna 2007. Podle současné úpravy musí stavební úřad v případě porušení této povinnosti žadatele nařídit opakované ústní jednání, samozřejmě pokud se takové porušení prokáže. Tím vznikají průtahy v řízení. Prakticky mohou nastat situace, že spor může stát na protichůdných tvrzeních účastníků, a je potom na stavebním úřadu, aby takový komplikovaný spor rozhodl. Novela v tomto směru ulehčuje život stavebníkům i stavebním úřadům, když stavební úřad „může“ nařídit opakované ústní jednání, záleží tedy na jeho správním uvážení. Pro případ sporů mezi účastníky, zda byl záměr náležitě zveřejněn, se zavádí princip, že v pochybnostech o vyvěšení informace se má za to, že žadatel svou povinnost splnil. Pokud se tedy neprokáže opak.
#####Úřad bude moci omezit účast veřejnosti
Upřesnění čeká průběh ústního jednání v rámci vedeného územního řízení. Podle zákona je zatím takové jednání veřejné, a přijít tak může doslova každý. Podle dosavadní úpravy § 87 odst. 3 stavebního zákona platí, že pokud se dostaví velký počet účastníků, které například nemůže kapacitně pojmout zasedací místnost, může je stavební úřad vyzvat, aby zvolili společného zmocněnce, jinak by situace mohla vést ke zmaření účelu veřejného ústního jednání. Taková výzva k volbě zmocnence se ukázala jako neúčinná a v praxi téměř neproveditelná, neboť zájmy účastníků se liší a zmocněnec na sebe bere jistá práva a povinnosti. Stavební úřad nemá nyní žádný prostředek, aby omezil počet účastníků, kteří se dostavili na ústní jednání. To novela mění a dává stavebnímu úřadu možnost omezit účast veřejnosti a vyzvat ji k podání písemných připomínek nejpozději do skončení veřejného ústního jednání. Tyto připomínky stavební úřad poté shromáždí. Formulace o „omezení účasti veřejnosti“ je však velmi ošidná a pokud by stavební úřad bez přezkoumatelného odůvodnění část účastníků vykázala a část ponechal, jednalo by se o evidentní porušení zásady rovnosti účastníků řízení zakotvené § 7 správního řádu (Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení). Stavební úřad má být ze zákona také oprávněn požadovat prokázání totožnosti přítomných osob, popřípadě osobě, která naruší pořádek, může uložit pořádkovou pokutu nebo ji může vykázat z místa konání veřejného ústního jednání.
#####Podmínky pro přerušení budou přísnější
