V Mladé Boleslavi vyrostl třetí skatepark za 1,4 milionu korun. Zaplatilo ho město, dva předchozí už nefungují. „Je v něm devět překážek,“ říká autor myšlenky postavit skatepark, jezdec na in-line bruslích Petr Manďák. Týdeník Sedmička ve spolupráci s jejich uživateli představuje sedm z nich.
1. Minirampa
Jeden a půl metru vysoká překážka, ve které se takzvaně houpe. Jezdí a skáče se ze strany na stranu, skáče se a dopadá zpátky. Druhou možností je jezdit po tyči, která ohraničuje konec rampy. Na ní se dělají různé „triky“. Na této překážce se skáče až dva metry vysoko. „Je to jedna z hlavních překážek, která by neměla chybět v žádném skateparku,“ říká Petr Manďák z Mladé Boleslavi. Je bezpečná, určená pro brusle, skateboard, kola a koloběžky. Vhodná je i pro začátečníky. „Dají se na ní naučit triky, které se pak mohou skákat kdekoli jinde ve skateparku,“ tvrdí Manďák.
2. Funbox
Je vysoká jako minirampa, dlouhá šest metrů. Má tři části – nájezdovou plošinu, horní plošinu a šikmý dopad. „Radius je na odraz a získání výšky, skáče se stylem z odrazu do dopadu,“ vysvětluje jezdec na freestylovém horském kole Michal Hrudka. Pokud se jede menší rychlostí, dopadá se na horní plošinu. Proto je radius vhodný i pro začátečníky, kteří se funbox učí zdolávat. Mezi sportovci je nejoblíbenější. „Můžeme dělat efektní triky,“ říká Hrudka. Skákat s otočkami a salty mohou až do třímetrové výšky. Využívají ho nejvíce bikeři. Je to velmi riziková překážka, hrozí, že se jezdec zřítí z třímetrové výšky k zemi. Je vhodná spíše pro zkušené.
3. Bank
Základní překážka, kterou používají hlavně skateboardisté. Je rovná, vysoká jeden až tři metry se sjezdem. Využít se dá pro širokou škálu různých skoků. „Rádi na ni vyjíždějí a skákají takzvané olie. Druhým trikem, který se učí je kick-flip, vyskočí olei a protočí skateboard pod sebou a dopadnou,“ líčí Manďák. Je to nejbezpečnější bariéra v celém skateparku. Bank využívají i in-line bruslaři a kolaři jako rozjezd, třeba na funbox.
4. Spina
Sjezdová radiusová překážka vysoká sto dvacet centimetrů, která má dva čtvrtkruhy proti sobě. „Skáčeme z jednoho radiusu do druhého. Vzdálenost mezi odrazem a dopadem je malá,“ říká freestylista na horském kole Libor Boubín. Spina jezdce vynese do výšky. „Není to jednoduché, dopadáme na šikmou plochu,“ říká Boubín. Jde o velmi nebezpečnou překážku, kde se extrémní sportovci učí techniku skoku a stabilitu na kole.
5. Pyramida
Překážka určená především pro skateboardisty vysoká šedesát centimetrů. Skládá se z nájezdu, horní plošiny a rovného sjezdu. Po straně má další sjezd, takže vypadá jako pyramida. „Skákat se dá z rozjezdu přes celou překážku, nebo do strany,“ říká Manďák. Po straně má pyramida vyvýšenou krabici (grindbox), na které je zábradlí. Na něm dělají sportovci základní triky. Bariéra je středně riziková.
6. Radius
Univerzální překážka pro všechny extrémní sportovce. Je to polovina u-rampy s malou plošinou nahoře. Ve skateparku Na Radouči jsou dva. První je dvoumetrový, druhý měří o třicet centimetrů méně. „Slouží k trikům, kdy vyskočíme do výšky a vracíme se zpátky do radiusu,“ vysvětluje Hrudka. Plošinu využívají jezdci pro technické skoky. Radius ale slouží také pro rozjezdy na další překážky ve skateparku, protože se z ní dá nabrat mnohem větší rychlost, až třicet kilometrů za hodinu.
7. Tyč
Tři metry dlouhá překážka v pětatřiceticentimetrové výšce, kterou využívají zejména bruslaři a skateboardisté. Učí se na ní základní triky v jízdě po tyči. Je mnoho variant, jak se dá skočit a a jet po tyči. „Tak stokrát tolik, co si nezasvěcený člověk může představit,“ míní Manďák. Bikeři tyč vůbec nevyužijí. Vhodná je pro začátečníky, ale mohou na ní dělat efektní triky i pokročilí. To, co se jezdci naučí na tyči, mohou později využít na horním copingu na překážce radius.
