Obrovská povodeň v roce 1890 způsobila milionové škody.

Paradoxně tak přispěla k rozvoji zlatého věku Karlových Varů.

Teplá, protékající lázeňským centrem města, je za běžných okolností klidnou říčkou. Dlouhotrvající a silné podzimní lijáky ji však 24. listopadu před sto jedenadvaceti lety proměnily v extrémně běsnící živel, který smetal nekompromisně vše, co mu stálo v cestě. Přílivová vlna napáchala ve městě milionové škody, řadu domů zničila zcela, dalších dvě stě budov zásadně narušila. A ukončila život oblíbeného starosty Eduarda Knolla.
Byla to nejničivější ze tří velkých povodní, kterým lázeňské město muselo čelit. Své předchůdkyně z let 1582 a 1821 odsunula tak v pomyslném žebříčku na druhé a třetí místo. Zdá se až neuvěřitelné, že díky velkému nasazení a úsilí obyvatel Karlových Varů se v krátké době po záplavách podařilo odstranit největší škody a následující lázeňská sezona tak mohla proběhnout v upraveném městě.
„Tvářnost celého města se až tak zásadně nezměnila. Zmizela řada domů proti Zítkově kolonádě. V místech, kde stojí dům Petr, stávala před těmito domy směrem k řece ještě jedna řada domů. Mezi nimi byla jen uzoučká ulička. Tyto domy už se znovu nestavěly.
Na dvě stě domů byla výrazně narušeno. Například na Tržišti z jednoho domu půlka odpadla. Některé domy se musely zbourat a místo nich postavit nové,“ přibližuje historik Stanislav Burachovič.
Povodeň také těžce zasáhla budovu divadla, teprve čtyři roky starou. Zdivočelá Teplá zanechala výrazné stopy i na kolonádách, které byly v podstatě také nové.
„Škody byly enormní, živnostníkům sebrala voda z krámků zlato, porcelán, veškeré zboží,“ říká Burachovič. Celková škoda dosáhla podle podrobných vyčíslení milion set set tisíc zlatých.
Vážná situace na Teplé nastala již 23. listopadu, o den později dosáhla hladina v Karlových Varech nejvyššího stavu 4,8 metru. Řekou v osudný den protékalo přes tři sta metrů kubických vody za vteřinu. Hladina vody dosahovala až k prvním patrům domů. Hasiči, záchranáři, policisté a dobrovolníci zachránili z povodní ohrožených domů devětašedesát osob.

Starosta Knoll

Povodeň způsobila nejen obrovské škody nejen na majetku. Vzala život prvnímu muži města. V den povodně zemřel oblíbený starosta Eduard Knoll. Jako vrchní velitel dobrovolných hasičů se účastnil záchranných prací a při pohledu na potopou pustošené město jej stihl infarkt. Bylo mu jedenapadesát let.
V čele dobrovolných hasičů stál Knoll od roku 1875. O dva roky později se stal starostou a město vedl až do osudného dne.
Knoll dal dohromady hospodaření města a postupně povznesl Vary na novou vysokou úroveň. Ve městě vyrostla řada zásadních staveb, které daly lázním jejich tvář. Díky starostovi projektovali nejvýznamnější stavby vídeňští architekti Fellner a Helmer. Za Knollova období se postavily všechny kolonády, druhá národní škola,vznikla první mateřská škola, na dnešním Palachově nábřeží se začalo stavět gymnázium, město zkrášlila nová divadelní budova. V lesích začaly vznikat procházkové lesní trasy, postavila se Goethova vyhlídka.
Bylo toho daleko víc.

Zlatý věk

„Rozvoji Karlových Varů napomohly dvě okolnosti. V roce 1865 se zjistilo, že zdejší prameny pomáhají při léčbě cukrovky. Do lázní se začali postupně sjíždět cukrovkáři z celého světa. A obrovským impulzem bylo napojení na železnici. V roce 1870 byl vybudován přípoj na západ, o rok později pak Buštěhradská dráha, která vedla na Prahu. Tím vším začali ve městě přibývat lázeňští hosté. Více hostů znamenalo více peněz do městské pokladny. Hosté měli zkušenosti ze západu a začali mít větší požadavky OE chtěli výtahy, světla, splachovací toalety. Karlovy Vary v čele s Eduardem Knollem začaly mohutně modernizovat. A povodeň tomuto trendu nasadila křídla,“ vysvětluje Burachovič.

Přehrada

Ještě jednu výraznou změnu má povodeň „na svědomí“. Řeka Teplá měla již tehdy vybudované koryto prakticky shodné s dnešním. Zjevně to ale nestačilo. Proto padlo rozhodnutí postavit na řece přehradu, která měla jediný účel OE chránit město před dalšími případnými povodněmi.
Studie vznikaly v letech 1911OE14 a 1919OE24, samotná přehrada Březová byla postavená až v letech 1931OE35. Proč vznikla až více než čtyřicet let po povodni, není jasné. Jako nejpravděpodobnější se nabízejí finanční důvody.
Práce v terénu vypukly ve velkém stylu OE zřídila se železniční vlečka, otevřel městský lom sv. Leonarda na štěrk, postavila betonárna a údolí přeťal lanový jeřáb s rozpětím dvě stě čtyřicet metrů. Na budoucím dně přehrady pracovaly dva sedmatřicet metrů vysoké jeřáby a lžicové rypadlo.
Na řece Teplé se stavěla první gravitační betonová přehrada na území Čech.