Téměř všude s sebou nosí svého oblíbeného společníka – brokovnici. U sedmnáctileté Lucie Rylichové to ale není nic, co by se vymykalo normálu. Střílí už od mala. A dokonce tak dobře, že na evropském šampionátu juniorů pomohla Česku ke stříbru.
Netajíte se tím, že chcete reprezentovat Česko na olympiádě v roce 2012. Je vaše účast v Londýně reálná?
Záleží na mnoha věcech. Budu muset absolvovat co nejvíce závodů, abych měla šanci splnit limit. Následující rok bude pro mě asi zlomový, bude to taková zkouška, jestli jsem schopná to zvládnout.
Jaká jsou nominační kritéria? Co musíte splnit, abyste měla jistotu účasti na olympiádě?
Musím zvítězit ve světovém poháru nebo vyhrát mistrovství světa. Ale myslím si, že mám na to, abych to dokázala.
K tomu by vám měl pomoci i nový kouč Josef Machan, který spolupracoval i s Davidem Kosteleckým. Jsem s ním velice spokojená, jeho přístup je ale odlišný od mého minulého trenéra Hrdličky. I když je nový kouč více náročný a přísnější, cítím, že mi to prospěje. Navíc i pro něj je to motivace, protože s trénováním žen začal teprve loni.
Podle výsledku z červencového mistrovství Evropy už vám to prospívá. Stříbrné medaile si ohromně vážím. Ale bohužel na světovém šampionátu v Mariboru, který se konal vzápětí, jsem zrovna neoslnila. Škoda.
Čím si to vysvětlujete? Bylo to hned po Evropě, už jsem neměla síly. Skončila jsem až na dvacátém místě, v družstvech to bylo podobné. Byla jsem svázaná tím, že ode mě všichni očekávali velký výkon.
Ale asi právem, že? Bylo to psychicky velice náročné, protože člověk si začíná uvědomovat, čeho může dosáhnout. Chtěla jsem zopakovat výsledek z Evropy, kde jsem byla nejlepší z družstva, jenže se to nepodařilo.
Uvažovala jste například o nějakém mentálním tréninku, aby příště k takovému výpadku nedošlo? Začínám spolupracovat s jednou psycholožkou, která by mi v tom měla pomoci. Hodně důležité je v klíčových momentech udržet koncentraci, což je někdy obtížné.
Jak se dá tento sport skloubit s vaším studiem na Střední odborné škole ochrany osob a majetku v Brně? V době závodů jsem měla třikrát víc zameškaných hodin než mimo sezonu. Někdy jsem trénovala i pětkrát týdně. Ale učitelé jsou tolerantní.
Co říkají na vaše hobby spolužáci? Nemají strach, že můžete ve třídě kdykoliv tasit zbraň? To jste mě rozesmál. Oni vědí, že něco takového není možné. Dá se říct, že mi fandí, snaží se mě podporovat a pomáhají mi.
Kolik ročně zhruba absolvujete závodů? Jsou čtyři světové poháry, letos jsem se zúčastnila dvou, pak mě čekalo mistrovství světa a mistrovství Evropy.
To navštěvujete i zajímavé turistické destinace. To ano. Minulý rok jsem byla na Kypru, letos se mi líbilo i v Bělorusku a San Marinu.Každý závod světového poháru je na jiném kontinentu. Ale nejlepší dojmy jsem měla z Chorvatska, protože jsem tam získala stříbrnou medaili.
