Lískovec, Skalice, Panské Nové Dvry, Chlebovice, Zelinkovice-Lysůvky, to je pět okrajových částí města. Až na Chlebovice nemají ani jednoho člena v městském zastupitelstvu. Při jednání s městem je zastupují
osadní výbory. Ty ale nemají skoro žádné pravomoci. Někde spolupráce s magistrátem funguje dobře, někde to naopak skřípe.
„Nejsme právní subjekt, jsme na tom hůř než občanské sdružení. Jsme zcela závislí na tom, co schválí zastupitelstvo. Nemůžeme prosadit ani výtah do kulturáku, v jehož druhém patře se scházejí důchodci. Nemáme kanalizaci,“ říká předseda osadního výboru Skalice Stanislav Vašík.
Skalice má 1200 obyvatel a je mimořádná tím, že se zbytkem města vůbec nesousedí. Odděluje je Staré Město, které se od Frýdku-Místku odtrhlo. „Taky jsme měli referendum, ale lidé se nechali zastrašit. Báli
se, že na nic nebudeme mít peníze,“ stěžuje si Vašík.
Primátorka Eva Richtrová kritiku odmítá. „Do místních částí jdou ročně desítky milionů, které by jako samostatné obce určitě neměly,“ říká Richtrová.
Poštu skončila, služby omezeně fungují
Když úřady zrušily poštu ve Skalici, tamní osadní výbor se zasloužil o to, aby tam doručování dopisů a balíků přece jen fungovalo.
Je těsně po deváté ráno a skupina lidí netrpělivě čeká na příjezd pošťačky. Přímo u auta jí odevzdají dopisy a balíky. Poštu pro místní pak doručovatelka nechá u bývalé vedoucí zrušené pošty a odjede. Není to ideální stav, ale díky osadnímu výboru nezůstává Skalice zcela odkázána na město, se kterým ani nesousedí.
„Když nám poštu vzali, petici proti zrušení podepsalo přes dvě stě lidí. Se šéfem pošty a vedením města jsme pak jednali, jak službu nahradit,“ vypráví předseda osadního výboru ve Skalici Stanislav Vašík.
Nejsou to jen pošty, na které si lidé z okrajových částí stěžují. „Dvacet roků jsme žádali, aby byl ve Skalici chodník, po kterém by děti mohly dojít bezpečně do školy. A dočkali jsme se až teď,“ říká Vašík.
Chodníky nejsou Chodníky trápí i další části města. „Řešíme to už patnáct let. Nelíbí se nám, když vidíme, jak se ve městě bourají chodníky, po kterých se dá ještě chodit a budují se nové. Vždyť u nás nemáme ani ty škaredé,“ říká předseda osadního výboru Lískovec Pavel Znišťál. Teď už se chodník stavět konečně má, ale blokuje to jeden člověk, který ho nechce. Znišťál je předsedou osadního výboru místní části, kde žije nejvíce lidí. Lískovec má 1320 obyvatel. Přesto je tam nejméně lidí, kteří chtějí v osadním výboru pracovat. „Jsme jen čtyři. Nikdo jiný nemá zájem,“ říká Znišťál. V Lískovci funguje osadní výbor tři roky. Snaží se prosazovat například opravy cest. „V roce 2006 nám opravili dvě cesty. Měli jsme z toho radost.
Od té doby nic. Jen se lepí díry,“ říká Znišťál, ale oceňuje snahu města budovat chodníky, kanalizaci a sportoviště u školy. V Lískovci se roky hovoří o možnosti odtržení od Frýdku-Místku, ale nikdy nedošlo ani
k referendu.
„Hůř být nemůže. Samostatné obce Sedliště nebo Řepiště a mnoho dalších fungují velmi dobře. Šlo by to i u nás,“ říká Znišťál. K práci v osadním výboru přistupuje jako ke svému podnikání. „Zbytečně neschůzujeme ani nepolitikaříme. Raději jednáme,“ říká.
Kanalizace chybí skoro ve všech okrajových částech města. „Máme ji jen v malé části osady. Městu je asi líto dát něco nám, kteří žijeme na okraji. Slyšíme pořád dokola, že u nás se na sto metrů kanalizace napojí
mnohonásobně méně lidí než v centrálních částech, proto prý musíme čekat,“ vysvětluje člen osadního výboru Panské Nové Dvory Lumír Velčovský.
Symbolická odměna
Panské Nové Dvory jsou nejmenší částí Frýdku-Místku. Asi deset let tam funguje desetičlenný osadní výbor. „Lidé za námi chodí se svými požadavky. My je tlumočíme městu. Někteří si ale vymýšlejí různé nereálné věci, pak se na nás zlobí, že je nesplníme,“ popisuje s úsměvem fungování osadního výboru
Velčovský. Za funkci předsedy dostává pár set korun. Osadní výbor se jednou měsíčně schází v hospodě
U Hučky. Osadníci jednají o požadavcích a stížnostech lidí, ze schůzky pořídí zápis, se kterým seznámí obyvatele i vedení magistrátu. Tamní osadní výbor pořádá každoročně dětský karneval a pouť, také brigády a velkou schůzi s vedením města.
Místní část Zelinkovice-Lysůvky má rovněž aktivní osadní výbor. „Válčíme už osmnáct let s městem kvůli kanalizaci. Ale problémem nejsou jen peníze. Měli jsme šestnáct odpůrců, kteří nepřipustili, aby se přes jejich pozemky kopalo. Nakonec zůstali jen dva a je připravena trasa, která by je obešla. Jenže teď už zase nejsou peníze,“ vysvětluje předsedkyně osadního výboru Alice Ondráčková.
Osadní výbor řeší nedostatek spojů, změny odjezdů autobusu, který využívají školáci. Tlumočí stížnosti na hlučnost a prašnost stavby silnice R48, která má být spojnicí s obchvatem. „Město se nám snaží vyjít vstříc,“ říká Ondráčková.
V rodinném domku v Lysůvkách právě skladuje džusy a sladkosti na chystanou veselici. Tu pořádá osadní výbor s hasiči a Sokolem. „Budeme mít soutěže pro děti, taneční zábavu, budeme grilovat klobásy,“ těší se Ondráčková.
Předseda osadního výboru Chlebovice Ivan Pavlas, který je také zastupitel za lidovce ve městě, si vůbec nestěžuje. „Je nás tady asi 750. Odtrhnout se od města by byl nesmysl,“ říká Pavlas. Město každý rok do
Chlebovic investuje. „Teď právě začíná velká oprava hřiště za šest milionů,“ tvrdí. Podle primátorky je problém, že osadní výbory nevolí podle zákona lidé zezdola. „Jsou to dobrovolníci, které pak schválí zastupitelstvo. Někteří jim říkají samozvanci. Jejich úloha je ale nezastupitelná,“ uznává Richtrová.
