Území leží nedaleko dálnice D1 i železnice, v roce 1997 však bylo zasaženo povodněmi. Kvůli poddolování a poklesu se místo potýká s podmáčením a je třeba ho odvodnit. Město chce celou plochu zvednout zhruba o tři metry tím, že tam naveze hlušinu ze sousední haldy. „Halda, která je ve vlastnictví státního podniku Diamo, se převeze a ten odtěžený pozemek snad taky po dohodě s Diamem získáme. O to se ta plocha rozšíří a budeme mít k dispozici 40 hektarů,“ doplnil primátor.
Ostrava by měla všechny pozemky získat do konce letošního roku. Následovat bude vydání územního rozhodnutí a od státu by měly přijít peníze na odstraňování důlních škod. „V takzvaném meziresortu na ministerstvu průmyslu je připraveno asi 1,5 miliardy na to, aby ten projekt mohl být dokončen. Samotné navýšení a stavba infrastruktury zabere minimálně rok a půl,“ dodal Kajnar. Město chce mít plochu v Hrušově hotovou za dva roky, kdy se naplní kapacita průmyslové zóny v Hrabové. V nové průmyslové zóně by měly najít uplatnění malé a střední firmy. „Chceme tam průmysl, který už nebude v Ostravě znečišťovat prostředí. Když se podíváte na Hrabovou, tam se nekouří ze žádného komína. Pořád trvá poptávka po pracovních místech s jednodušší kvalifikací, právě v Hrušově by mohla být,“ míní primátor.
Město dohlídne na to, aby v zóně byli investoři, kteří budou vytvářet dostatek míst a nikoli jen zabírat plochu. Vzniknout by tam mělo nejméně 1500 pracovních míst.
Kromě zaměstnání lidí evidovaných na úřadech práce zóna přinese i peníze do městské pokladny. „Pro město to rozhodně není ztrátová záležitost. Dovedu si představit, že z prodeje v budoucích letech může mít město zisk nějakých 300 milionů korun,“ vyčíslil Kajnar. Historicky byl Hrušov významným městysem, v němž se těžilo uhlí, či vyráběla soda. Lukrativní ostravskou čtvrtí se stal v roce 1941, žilo v něm až 7000 lidí. S útlumem průmyslové výroby po roce 1989 začala čtvrť upadat. Její definitivní vylidnění urychlily povodně v 90. letech minulého století.
