Díky tomu ale dnes v Ostravě pro investory existuje několik zajímavých příležitostí, zejména v brownfieldech. Ostrava pravidelně aktualizuje a vyhodnocuje seznam brownfieldů na svém území, ať už jde o pozemky ve vlastnictví města, nebo soukromých subjektů. „S vlastníky průběžně komunikujeme a snažíme se docílit opětovného rozvoje dnes nevyužívaných lokalit a objektů. Jako příklad úspěšné spolupráce a přípravy brownfieldů lze uvést například projekt Nové Karoliny. Město je rovněž partnerem v rámci řešení Dolní oblasti Vítkovice, která má nyní nového majitele a rovněž v současnosti řeší pomocí PPP pozemky v oblasti Ostravy-Hrušova,“ říká k rozvojovým záměrům města primátor Petr Kajnar.
Město by podle něj také přivítalo, kdyby při investicích do regenerace brownfieldů dostali příležitost k čerpání z evropských fondů i soukromí vlastníci. „Předchozí vlády to nevyjednaly, a to považuji za velkou chybu,“ říká primátor Kajnar. Město Ostrava je proto zatím pouze v pozici iniciátora a koordinátora projektů, protože není jediným vlastníkem žádného brownfieldu.
#####Perspektivní jsou dobře dostupné brownfieldy
Největší perspektivu mají v Ostravě brownfieldy s dobrou dostupností technické a dopravní infrastruktury a pokud možno s jasnou vlastnickou strukturou. Současně jde také o vůli vlastníka problémy konkrétních brownfieldů řešit. „Na území města je několik takovýchto lokalit, které v případě vhodné revitalizace mohou být anebo již jsou zajímavým objektem k rozvojové investici. Jde zejména o Dolní oblast Vítkovic, Karolinu, rozvojové území Hrušov, bývalý vojenský prostor Bělský les nebo Lahos Hulváky. Limitem rozvoje těchto lokalit je však především vlastnictví. Privátní subjekty v současnosti nemají dostatek prostředků na jejich rekultivaci a rozvoj a východiskem by mohla být spolupráce města se soukromým sektorem.
#####Další nástroj rozvoje: průmyslové zóny
Ostrava se v rozvojových plánech neorientuje jen na brownfieldy. Významným nástrojem jsou i průmyslové zóny. „Nově připravované průmyslové zóny byly jedním z hlavním nástrojů pro snižování nezaměstnanosti v Ostravě. V roce 2004 činila míra nezaměstnanosti v Ostravě téměř 20 procent, v roce 2008 byla na úrovni osmi procent. Nyní, kvůli hospodářskému útlumu, dosahuje nezaměstnanost přibližně 11,4 procenta,“ uvedl k roli průmyslových zón Petr Kajnar. V průmyslových zónách v Hrabové a v Mošnově nyní pracuje více než osm a půl tisíce lidí a zhruba stejný počet nových pracovních míst byl vytvořen u dodavatelů těchto firem.
Investice nových společností dosáhly od roku 2004 hodnoty více než 13 miliard korun. V současnosti město nabízí především Strategickou průmyslovou zónu Ostrava-Mošnov, kde zbývá obsadit zhruba 85 hektarů z celkové plochy 200 hektarů. V průmyslové zóně Ostrava-Hrabová je možné umístit investice v rámci CTParku Ostrava, který připravuje společnost CTP Invest. Město se v minulosti zásadním způsobem podílelo na rozvoji této lokality.
#####Developeři potřebují informace o ostravském prostředí
Pokud jde o development, nabízí Ostrava zájemcům v první řadě informace. „Pokud má některý z developerů zájem ve městě připravit zajímavý projekt, musí mít podrobně zmapován zdejší realitní trh. Město proto připravuje řadu materiálů a prezentuje investiční příležitosti na domácích i zahraničních veletrzích. Nejvýznamnějším materiálem o investičních příležitostech, který je v rámci ČR unikátní, lze nazvat Real Estate Report Ostrava, který podává komplexní údaje o realizovaných a připravovaných projektech na území města,“ říká k informacím pro developera Petr Kajnar.
Důležité informace lze nalézt také v publikacích „Proč???Why??? Ostrava“, každoročně jsou aktualizovány rovněž Faktografické listy o Ostravě, pro podnikatele byla vyvinuta aplikace pro orientační výpočet potřeby médií (teplo, voda, elektřina, plyn, dešťové a splaškové vody). Investoři zvláště oceňují webové stránky ve čtyřech jazykových mutacích. Kromě toho Ostrava nabízí pomoc i vlastníkům lokalit typu brownfield, tyto plochy totiž vnímá jako oblast se silným rozvojovým potenciálem. „Město proto hledá prostředky a nástroje k pomoci stávajícím vlastníkům a k zajištění jejich rekonverzi a využití do budoucna. Jde například o pomoc při získání finančních prostředků na asanaci a další činnosti spojené s přípravou lokalit.
#####Fondy Evropské unie Ostrava maximálně využívá
[file:7732:small:right]
Při realizaci rozvojových záměrů Ostrava pracuje i s evropskými financemi. Město získalo do září 2010 dotace z EU a Finančních mechanismů EHP/Norsko v celkové výši 3,1 miliardy korun a bylo nejúspěšnější při čerpání z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko, kde získalo 2,5 miliardy korun. Následuje Operační program životní prostředí s asi 400 miliony korun v závěsu s Integrovaným operačním programem s necelými 200 miliony korun a Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost, kde bylo získáno 51 milionů korun.
Ostatní programy jsou specifikovány tak, že město Ostrava není podporovaným žadatelem. Statutární město Ostrava získalo také dotace z národních zdrojů, a to ve výši téměř 3,4 miliardy korun, jedná se zejména o program zaměřený na podporu revitalizace území dotčeného těžbou, který je administrovaný ministerstvy financí a průmyslu a obchodu. „Obecně nelze uvést, zda město bylo v získávání dotací úspěšné, či neúspěšné – ať již jde o finance z EU, nebo národních zdrojů. Srovnání je vždy relativní, ale pro ilustraci, celkové náklady výše uvedených projektů činí téměř devět miliard korun. Rozdíl úhrnů celkových nákladů projektů a poskytnutých dotací je financován z rozpočtu statutárního města Ostravy. Tak se za každé investované tři koruny městu vrací zpět do pokladny dvě koruny z externích zdrojů,“ popisuje průběh čerpání dotací Petr Kajnar.
#####Rozvoj vysokého školství je pro Ostravu klíčový
Ostrava patří i k univerzitním centrům, působí zde Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola podnikání a Panevropská vysoká škola. „Uvědomujeme si, že rozvoj vědy a vysokého školství je pro rozvoj Ostravska klíčový. Úspěšně jsme se vypořádali s přechodem od těžkého průmyslu a hornictví. Region je zajímavým místem pro zahraniční investory. Jsme si současně vědomi, že chceme-li přilákat do regionu firmy zabývající se vyspělými technologiemi, nechceme-li se stát pouhou montovnou, musíme být schopni nabídnout také kvalifikovanou pracovní sílu,“ definuje roli vysokých škol Petr Kajnar.
V uplynulých čtyřech letech město Ostrava pomohlo místním univerzitám podporou ve výši 150 milionů korun. O tom, že je Ostrava univerzitním městem, svědčí fakt, že na dvou státních a několika soukromých vysokých školách studovalo v loňském roce na čtyřicet tisíc studentů. Všechny ostravské vysoké školy přitom vykazují flexibilní adaptaci na požadavky trhu práce.
#####Dvě brzdy dalšího rozvoje severomoravské metropole
Pokud jde o problémy, které stojí v cestě rozvoji moravskoslezské metropole, jsou především o dva. Prvním je aktuální stav ovzduší – v regionu je několik zdrojů znečištění, které by samy o sobě nepředstavovaly problém, ale v úhrnu způsobují, že má Ostravsko nejhorší ovzduší ve střední Evropě. A rychlé řešení situace je zatím v nedohlednu. Významný negativní vliv má také znečištění, které se do Ostravy dostává ze sousedního Polska, kde nejsou tak přísné limity jako u nás.
„Každý zdroj se musí řešit individuálně. Rozhodující kompetence má ovšem stát. Jeho představitelé se dosud omezovali pouze na bezvýznamná vyjádření. Po dlouhém rozvažování jsme se rozhodli podat na stát žalobu a doufáme, že jej tímto způsobem přinutíme přejít od slov k činům,“ říká k řešení klíčového problému regionu primátor Kajnar. Druhým limitujícím faktorem je podle něj v Ostravě nedostatek elektřiny. „Ostravsko zažilo před krizí velký ekonomický rozvoj, přišla řada nových investorů, kteří obsadili místa v průmyslových zónách nebo si vybudovali vlastní budovy a provozy. Na tento příliv nebyl ovšem připraven ČEZ a Ostrava se dnes potýká s nedostatkem elektřiny. Na řešení již s vedením ČEZ úzce spolupracujeme,“ říká Petr Kajnar.
