#####Na dotazy odpovídá JUDr. Richard Gürlich, Ph. D. právní poradce
?
Nejprve si dovolím stručně nastínit, co je bytové družstvo, respektive co je jeho podstatou. Bytové družstvo je speciálním druhem družstva, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, a to zejména tím, že svým členům pronajímá nebo jiným způsobem dává do užívání byty, jiné místnosti či nebytové prostory. V případě družstevního bytu tedy osoba, přesněji člen družstva, který tento byt užívá, není jeho vlastníkem. Předmětem jeho vlastnictví je toliko podíl v družstvu a z toho plynoucí členská práva spojená právě s užíváním bytu v bytovém družstvu, přičemž vlastníkem domu i bytů je vždy pouze bytové družstvo.
Proces transformace bytového družstva na společenství vlastníků jednotek (dále jen jako „SVJ“), přesněji převod bytu ve vlastnictví bytového družstva do vlastnictví členů družstva, obsahuje několik kroků. Vzhledem k tomu, že obecně bytová družstva nemají ze zákona povinnost převádět byty do vlastnictví členům družstva, musí nejprve členská schůze rozhodnout o tom, že začne převádět byty současným družstevníkům do vlastnictví. Dále je nutné vypracovat prohlášení vlastníka budovy a toto vložit do katastru nemovitostí. Vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí dojde k rozdělení budovy na jednotlivé bytové jednotky. Jakmile jsou v budově vymezeny jednotlivé bytové jednotky, tyto mohou být převáděny na jednotlivé členy družstva, přičemž převod je bezplatný.
Současně je však nutno dodat, že takovýmto převodem zaniká členství původního člena družstva, v důsledku čehož nemá nový vlastník právo na vrácení členského podílu ani základního členského vkladu v družstvu, neboť tyto jsou ve svém důsledku kompenzovány právě převodem bytové jednotky do vlastnictví nového vlastníka. SVJ pak vzniká dle ust. § 9 zákona o vlastnictví bytů ex lege v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí, poslednímu z těchto vlastníků (tedy třetímu v pořadí, což znamená druhému novému nabyvateli, neboť prvním vlastníkem bylo družstvo).
Když jsem byla ubytovaná v jednom nejmenovaném hotelu, došlo v mém pokoji k utržení a následně i pádu police. Tato police poškodila některé mé osobní věci, které se v tu dobu nacházely na stole pod policí. Je možné žádat po hotelu náhradu škody, která mi byla pádem police způsobena?
Poškozením vašich věcí vám byla zcela zřejmě škoda způsobena. Dle ust. § 433 občanského zákoníku provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými osobami nebo pro ně do ubytovacího zařízení vneseny. Jedná se o zvláštní druh odpovědnosti, kdy na rozdíl od obecné odpovědnosti za škodu ve smyslu ust. § 420 občanského zákoníku není třeba dokazovat porušení povinnosti ze strany ubytovatele. Jediným důvodem zproštění se odpovědnosti ze strany provozovatele ubytovacího zařízení je pak prokázání, že by ke škodě došlo i jinak, což však s největší pravděpodobností nelze předpokládat.
Je ovšem nutné, aby právo na náhradu škody bylo uplatněno u provozovatele ubytovacího zařízení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jste se jako poškozená o této škodě dozvěděla. V uvedeném případě je samozřejmě možné uvažovat i o postupu dle ustanoveních občanského zákoníku upravujících obecnou odpovědnost za škodu, tj. dle ust. § 420 občanského zákoníku, který říká, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, kdy porušení povinnosti poskytovatele ubytovacích služeb by muselo být prokázáno.
