Most / Plíseň, padající omítka a podmáčené zdi. Mezi nimi vlhnoucí fotografie a dokumenty o válečných hrůzách na Mostecku. Takhle ostudný pohled donedávna skýtal Mezinárodní památník obětem 2. světové války, umístěný v bývalém krematoriu v Mostě. Pietní místo, na něž v devadesátých letech přispívali váleční veteráni z Nizozemí, Itálie a Ruska. „Teď už je budova vyklizená a exponáty v suchu,“ říká ředitelka oblastního muzea Libuše Pokorná.
Krematorium patří od roku 1987 mezi kulturní památky. Chátrá proto, že je podmáčí spodní voda. A i kvůli tomu, že se kraj s městem nedokázaly dohodnout, kdo jeho opravu a odvodnění zaplatí. „Vlastníkem byl stát, ale léta se o památník nestaral. Město teď cennou stavbu přebírá jako historický majetek. Její záchrana ale přijde na mnoho milionů korun,“ vysvětluje náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková.
Budovu postavil v roce 1924 Anton Svitil podle vídeňských plánů. „Je paradoxní a symbolické, že nejladnější stavbou Mostu je právě krematorium,“ poukázal na to, co zbylo ze starého města, architekt David Vávra v pořadu Šumná města.
Bývalé krematorium už jednou rekonstrukcí prošlo. Na začátku tisíciletí nechal tehdejší okresní úřad za dva miliony korun odvodnit část budovy. Teď je nutné udělat drenáže a jímky na vodu, prosakující z Koňského vrchu.
Pláč nad fotkami
Památník s vystavenými snímky působivě přibližoval hrůzy i všednost života za nejkrvavější etapy novodobých dějin Evropy. Připomínal dvanáct tisíc obětí války na Mostecku, jejich čtrnáct národností a tisíce lidí v tamních lágrech.
„Nad touhle fotografií plakala žena, která poznala svého příbuzného, jenž zahynul v jednom ze zdejších zajateckých táborů. Jiná rodina přinesla úplně stejné fotky z pohřbu zesnulého člena rodiny, jaké u nás visely na stěnách,“ pokyvuje hlavou správkyně památníku Milada Bodnárová, která tam provázela návštěvy.
Nejkrásnější budova
Na bývalé krematorium se jezdili dívat i studenti architektury z celých Čech. Považují ho za nejkrásnější dům ve městě. Mostecký inženýr Anton Svitil ho za první republiky na starém hřbitově vystavěl jako novodobý klasicistní chrám piety podle předloh vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Stavba je špičkovým dílem české individualistické moderny.
Památník obětem války navštěvovali zejména cizinci, kteří tam hledali stopy po svých předcích. „Přicházeli s číslem lágru, chtěli znát podrobnosti o svých příbuzných nebo kamarádech,“ doplnila Bodnárová.
„Kniha“ mrtvých
Oblastní muzeum má i katalog s údaji o identifikovaných válečných obětech z Mostecka včetně vojenských zajatců a zavlečených civilistů, kteří tady zemřeli nebo zahynuli při náletech na chemické závody. „Naše databanka obsahuje kolem patnácti set jmen,“ upřesňuje ředitelka Pokorná.
Výstavy i koncerty
Největší opravy čekají stavbu v příštím roce. První etapa prací vyjde nejméně na pět milionů, město má připravených dva a půl milionu korun. „Pak vyčleníme peníze na další léta,“ podotkla Jeníčková.
Radnice chce využít i zbývající prostory bývalého krematoria.
Správcem památníku se má stát městské Centrum rozvoje turismu. Místo tam pravděpodobně najde i Severočeský letecký archiv Most, který dokumentuje válku na Mostecku a shromažďuje fakta o válečných veteránech.
V objektu je kinosál, kde by se mohly konat přednášky o historii, doplňující otevřenou expozici o Mostecku v letech 1939 až 1945.
„Najde se tam i místo pro menší komorní výstavy a pietní síň na koncerty,“ míní ředitelka muzea Pokorná.
