Paták: malíř, spisovatel i herec | E15.cz

Paták: malíř, spisovatel i herec

Akademický malíř Karel Paták z Loděnice je podle čtenářů Sedmičky bronzovou osobností regionu.

Narodil se v roce 1931 ve Vojkovicích nad Ohří u Karlových Varů. Po odsunu se ale rodina musela přestěhovat k Berounu. Zamířili do Loděnice, kde Paták žije od svých sedmi let.

V lavici s Formanem

Od dětství rád kreslil, a tak se později rozhodl pro studium grafické školy. Po ní následovala Akademie výtvarných umění. Studoval tu společně s Theodorem Pištěkem či Milošem Formanem. „S Milošem jsme byli soupeři ve sportu. Oba jsme hráli basket za umělecké školy, já za AVU a on za AMU. Fandit chodila třeba Jana Brejchová,“ vzpomíná. Od roku 1963 učil na tehdejší Lidové umělecké škole v Berouně. „Volil jsem tento způsob obživy, protože na volné noze se umělec v socialismu uživil jen těžko,“ přiznává Paták. Starostou Loděnice se akademický malíř stal hned po sametové revoluci v roce 1990. V křesle prvního muže zůstal šestnáct let. „Mám Karla osobně moc ráda, to, že jsem se stala jeho nástupkyní, bylo i jeho přání,“ řekla současná starostka Erna Šimrová. Podle místních ale Patákovi role úředníka moc nešla. „Je vynikající umělec a skvělý člověk, ale úředník už moc ne,“ povzdechla si jedna z obyvatelek obce, která ale nechtěla prozradit své jméno.

V roli spisovatele

Paták je známý zejména jako malíř, ale před lety své umělecké sklony rozšířil ještě o psaní. Loni vydal knihu beletristických vzpomínek Pihoun od Slavoše, kde zachycuje Beroun dvacátých let. „Když jsem se před lety rozhodl napsat příběh o sečtělém školákovi z berounského předměstí, bylo mým záměrem, aby se románový hrdina, ač fiktivní postava, pohyboval v autentickém prostředí. Aby byl obklopen v té době žijícími lidmi. Jeviště, na kterém se příběh odehrává, je město Beroun a jeho nejbližší okolí v reáliích dvacátých let minulého století,“ vysvětlil Paták.

Šumná Loděnice

Kromě Pihouna od Slavoše má Paták „na svědomí“ i knihu Loděnice obec na zemské stezce, kterou vydal k 825. výročí obce. „Ta se stala inspirací pro Davida Vávru při natáčení jeho televizního putování po šumných městech,“ prozradil Pavel Machač, se kterým Paták krátce po listopadovém převratu zakládal Občanské fórum. „Přečetl jsem si jeho knihu. Je skvělá,“ řekl tehdy David Vávra. „Ano, je to moc pěkně napsané. V knize dominuje hlavně zámeček. Karel vzpomíná zejména na léta, když tu vyrůstal. To jsem tu ještě nežila. Jsem naplavenina. O to je kniha pro mě zajímavější,“ doplnila starostka Šimrová.
Ještě jednu uměleckou dráhu si Paták vyzkoušel. Jako mladík si zahrál ve filmu. A to rovnou v oscarovém. Dostal totiž roli jednoho z nacistických vojáků v Menzlově Ostře sledovaných vlacích. Ty se natáčely v roce 1966 na nádraží v Loděnici, kde Paták s rodiči bydlel.

Byt jako kulisy

„Všechno se natáčelo u nás doma, v kuchyni, ve sklepě. Neměli žádné svoje kulisy, všechno zůstalo tak, jak bylo. Třeba scéna, jak pan Somr razítkuje zadek Jitky Zelenohorské, se odehrála na našem kanapi,“ vybavuje si umělec. Ještě když tu žil s rodiči, bylo tu živo. Turisté odtud vyráželi na nedaleký Karlštejn, do Bubovic, Svatého Jana pod Skalou či na legendární Ameriku. Nyní tu zastaví jen několik vlaků denně. „Loděnici si filmaři pro natáčení vybrali proto, že je tu hezké staré nádraží, postavené ještě za Rakouska, a hlavně je to kousek ze Smíchova,“ vzpomíná Paták.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!