Písek má po Praze nejvíc d omovních znamení

Znají lidé některá písecká či strakonická nej...? Sedmička zjistila, kde se stala nejkrutější zrada nebo kde garážují nejmenší motorku na světě.

Vědět, že je něco nejkratší, nejdelší, nejvyšší, nehlubší už dávno lidem nestačí. Pouštějí se do vymýšlení a trhání dalších rekordů. Několik méně známých lidé najdou také v Písku a Strakonicích.

Písek je druhé město po Praze, které se může pyšnit největším počtem domovních znamení. Na fasádách jich člověk najde šestnáct, jiná jsou v muzeu. A společně s tím je spojené další písecké nej. „Zajímavostí je, že Vítězslav Nezval napsal sbírku Pražská domovní znamení. Já s básníkem Karlem Sýsem jsme autory knihy Písecká domovní znamení. Existují jen dvě takové knihy v České republice,“ říká písecký výtvarník František Doubek. Nejzajímavějším z píseckých znamení je podle Doubka U slona v Karlově ulici. Dům s elefantem, jak dříve lidé říkávali, postavil v roce 1824 zámečník František Raškot. „Od roku 1850 patřil rodině Zemků, ta v něm měla hostinec. Na jídlo tam chodil třeba básník Adolf Heyduk, když byl ještě svobodný,“ vypráví Doubek.

2. Nejužší, nejširší a nejkratší ulice

Nejužší píseckou ulicí v centru je Hradební II s průměrnou šířkou 3,2 metru. Konkurovat by jí sice mohla pěší spojka mezi Velkým a Alšovým náměstím, které říkají Masné krámy, s podobnou průměrnou šířkou, u té se ale nejedná o oficiální ulici uvedenou v seznamu ulic města. Naopak nejširší v Písku je pravděpodobně ulice Komenského s průměrnou šířkou 33,5 metru. „Nepočítáme ale s prostranstvími, jako jsou třeba Velké či Alšovo náměstí, Bakaláře, nábřeží 1. máje nebo Palackého sady, která jsou sice uvedená v seznamu ulic města, o klasické ulice se ale nejedná,“ míní vedoucí odboru dopravy Michal Kovařík.
Svá nej mají také Strakonice. Nejkratší ulice se jmenuje jak jinak než Krátká. Měří sedmdesát metrů.

3. Nejstarší člověk žijící v Písku

Marie Macháčková, která žije v Prácheňském sanatoriu, letos v lednu oslaví úctyhodné 103 roky. Je tak nejstarší ženou v Písku. Ve svém věku už toho moc nenamluví, ale pečovatelky ví, jak ji potěšit. „Miluje sladké. O narozeninách si dává dort a k němu sekt,“ říká staniční sestra Eva Krůčková.
Pravidelně navštěvuje Marii Macháčkovou v sanatoriu dcera. Ta s úsměvem vzpomíná na to, jak maminka ráda nosila klobouky. Měla pro ně prý slabost. Pracovala totiž jako dámská krejčová. 4. Nejkrutější zrada

K té došlo už v roce 1641, kdy strakonický hrad dobyla švédská vojska. Posloužila k tomu nenápadná branka. Nachází se na třetím nádvoří a vede k břehům řeky Otavy. „Údajně tuto nejmenší branku hradu otevřel v době třicetileté války mlynářský chasník, vpustil Švédy, a tím umožnil snadné dobytí hradu,“ vypráví bývalá učitelka Marcela Křiváčková.
A tak jako měla Troja svého trojského koně, má strakonický hrad dodnes svoji Švédskou branku.

5. Nejchytřejší dítě

Mezi nejmladšími členy společnosti Mensa ČR, kterou založili v roce 1946 v Oxfordu a která sdružuje nadprůměrně inteligentní lidi, je Jakub Novák ze Strakonic. Šestnáctiletý gymnazista si nepřipadá nijak výjimečný, pouze si myslí, že se nad některými věcmi zamýšlí hlouběji než jeho vrstevníci. A výjimečnost člověk neodhadne ani z jeho zálib. Počítače, mobily, kola, míchání muziky, úprava fotek, vymýšlení fotbalové taktiky a strategie. Prozrazuje na sebe jednu přímou úměrnost. O co je chytřejší, o to je v každodenním životě nepraktičtější. Z „pohodlnosti“ šel studovat gymnázium, ale chození do školy by ze svého života klidně vypustil. „Učil bych se z domova na internetu, protože dnes už se to v pohodě dá, existuje spousta výukových programů,“ tvrdí.
Počítá, že s vysokým inteligenčním kvocientem není na gymnáziu ani ve Strakonicích jediný. Jak vysoké má IQ, přesně neví. „Protože jsem dělal testy někdy v šesté třídě, a to jsem byl v kategorii, kterou označují 130 a výš. Jako dospělému mi už doufám naměří skutečné,“ říká.
Zatím si budoucnost kromě vysoké školy nijak neplánuje, ale těší se, až své schopnosti bude moci využít.

6. Nejmenší motorka, která nikdy nikam nevyjela

Ve Strakonicích, městě s tradicí výroby motorek, musí existovat také motocyklová rarita. Nejmenší, která má svoji „garáž“ v lahvi od rumu. Patří modeláři Emanuelu Hodovi a co do detailů je k nerozeznání od sériové motorky, která kdysi sjížděla z výrobních pásů. Tajemstvím jen zůstává, jaké má načepované palivo v nádrži.

7. Nejstarší a nejvyšší strom

V okrajové části Písku zvané Na Flekačkách roste nejstarší a zároveň nejvyšší strom ve městě. Semická lípa, která patří do čeledi velkolistá, je stará 335 let. Za tu dobu vyhnala do výšky třiceti metrů a obvod kmene v 1,30 metru, kde ho měří, dosáhl 480 centimetrů.
„Tento strom lidé najdou přibližně sto metrů od hospody U Lišků, u plotu zahrady soukromého vlastníka,“ popisuje Miroslav Kepka z píseckého odboru životního prostředí.